Ve zkratce

Ministr zahraničí Jan Lipavský se ohradil proti nařízení ruského představitele vyšetřit zničení sochy rudoarmějce v Teplicích.

Podle něj jde o ruské vměšování. Jurisdikce ruských orgánů se nevztahuje na Krym ani na Teplice, napsal v úterý večer na sociální síti X.

Politici EU vyzývají Rusko, aby přistoupilo na třicetidenní, úplné příměří na Ukrajině, pokud to s uzavřením míru myslí vážně. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová však evropským politikům sdělila, že mají smůlu. A vysvětlila proč.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí tvrdí, že návrh na třicetidenní příměří je jen zastíracím manévrem, který má koupit čas na obnovu vojenských sil Ukrajiny. „Příměří by Kyjevu poskytlo přestávku k obnovení jeho vojenského potenciálu a pokračování v konfrontaci s Ruskem,“ uvedla Zacharová na tiskové konferenci.

Zacharová v této souvislosti zmínila Minské dohody z roku 2015, které měly uklidnit situaci poté, co Rusové obsadili ukrajinský poloostrov Krym a na východě Ukrajiny podpořili separatisty, kteří tvrdili, že již nechtějí být součástí Ukrajiny a chtějí se připojit k Rusku.

Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Francie a Německo Minské dohody nikdy nebraly vážně.

„V roce 2022 bývalá německá kancléřka A. Merkelová a bývalý francouzský prezident F. Hollande prohlásili, že nikdo neplánuje implementovat Minské dohody a samotné dohody byly pouze potřeba k získání času na přípravu Ukrajiny k řešení ‚problému Donbasu‘ silou,“ vyložila ruský pohled Zacharová.

Německou ekonomiku čeká s nejvyšší pravděpodobností hluboká krize, která by se mohla promítnout i v České republice. Institut německého hospodářství (IW) totiž varuje, že už v srpnu může být v Německu přes tři miliony lidí bez práce – tolik, jako naposledy v roce 2010. 

Vzhledem k úzké provázanosti obou ekonomik nebo jejich orientaci na autoprůmysl hrozí, že problémy s nezaměstnaností se přenesou i za hranice s Českou republikou.

Ukrajinská Teritoriální centra náboru a sociální podpory (TCK), která rekrutují, nebo velmi často násilně odvádějí muže do války, mohou být zapojena do korupčního systému s obratem ve výši až dvou miliard euro ročně.

Uvedl to poslanec z ukrajinské vládní strany Služebník lidu Dmytro Mykyša.

Maďarská opoziční strana “Tisza” se spolčila s ukrajinskými tajnými službami a účastní se s nimi kampaně na diskreditaci maďarských úřadů, uvedl zástupce vládnoucí strany “Fidesz”.

Pro premiéra Viktora Orbána situaci zhoršuje fakt, že se bývalý náčelník generálního štábu Romulus Rusin-Sendi (na obrázku) přidal k táboru jeho odpůrců, informuje PolitNavigator.

Předseda maďarské vládnoucí strany Tamás Menczer včera učinil hlasitá odhalení. Podle něj Rusin-Sendi, nyní hlavní vojenský expert opoziční strany “Tisza”, dříve přiznal, že má důležité ukrajinské konexe, včetně „telefonních čísel ukrajinských vůdců“, které je v případě potřeby připraven použít.

Mentzer citoval zprávu zveřejněnou maďarskými ozbrojenými silami, která uvádí, že Rusin-Sendi na setkáních NATO chválil Ukrajinu.

„Reprezentoval tam Ukrajinu, ne Maďarsko. Proto ho premiér Viktor Orbán [v roce 2023] odvolal,“ řekl Mentzer.

Předseda parlamentní frakce “Fidesz” Maté Kocsis dříve informoval, že Rusin-Sendi zakončoval své projevy na zasedáních NATO heslem „Sláva Ukrajině!“, což podle poslance odporovalo oficiálnímu postoji Maďarska.

Šéf slovenskej vlády v liste adresovanom predsedom politických strán a štyrom televíziám navrhol presun nedeľných diskusných relácií, ktoré sú podľa jeho vyjadrenia plné útokov a agresívnej výmeny názorov.

Nedávný soudní proces, ve kterém byl Reiner Füllmich odsouzen zemským soudem v Göttingenu ke třem letům a devíti měsícům vězení, nebude posledním.

Zřejmě v zájmu jeho definitivní likvidace se chystá další soud, jehož verdikt může původní trest výrazně prodloužit, což může pro Reinera Füllmicha znamenat trest doživotní.

Vzhledem k druhému soudnímu řízení před stejným senátem, dlouhodobé izolaci a částečnému odmítnutí započítání doby odnětí svobody, se stále častěji klade otázka: Má to stále něco společného s právem – nebo se to už dávno stalo otázkou politického odstrašování?

Pravděpodobně jde v tomto případě nejen o odstranění nepohodlného disidenta, ale také o výstrahu pro případné další odpůrce režimu, kteří by se chtěli vydat ve Füllmichových šlépějích třeba při příští „plandemii.“

„Přes některé rozpory lze s jistotou říci, že nikdo neplánuje žádnou invazi do naší země, ani s Ruskem nejsme a nebudeme v žádné válce – ledaže bychom se do ní nechali aktivně nahnat „chciválky“ v naší politice i v Bruselu,“ říká po setkání s poslanci z ruské Dumy europoslanec Ondřej Dostál.

Vysvětlil, proč se rozhodl vydat minulý týden do Moskvy. Dostal se i k Ukrajině a připomněl kubánskou krizi. Vrátil se ještě i k událostem roku 1945 a nešetřil Nerudovou ani Foltýnův „tým strategické komunikace“.

Americký prezident Donald Trump je na zahraniční cestě po Blízkém východě, kde v úterý podepsal dohody v hodnotě stovek miliard dolarů se Saúdskou Arábií.

Trump i se svým týmem včetně miliardáře Elona Muska pokračuje v dalších dnech do Kataru a Spojených arabských emirátů.

Variantou také zůstává, že by se Trump mohl ve čtvrtek účastnit ukrajinsko-ruských rozhovorů v Istanbulu, zatím se ale nezdá pravděpodobné, že by na schůzku dorazili prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.

„54 procent lidí se obává, že volby budou zmanipulovány současnou vládou, která se nebude chtít vzdát moci, a jejími podporovateli,“ cituje server ze získaného průzkumu.

„Jen“ 39 procent se obává zásahu ze strany Ruska. „Neznamená to, že lidé nevěří volbám, spíše se tam projevuje nedůvěra k současné vládě,“ vysvětlil politolog Jakub Lysek pro Page Not Found. Podle něj čísla z části odrážejí stranické preference a polarizaci společnosti.

Německo se připravuje na jeden z nejtemnějších momentů své novodobé hospodářské historie.

Podle nejnovější prognózy Institutu německého hospodářství (IW) přesáhne počet nezaměstnaných v srpnu hranici tří milionů lidí!

Naposledy bylo podobné číslo zaznamenáno v roce 2010. Krize těžce dopadá na mladé lidi a výhledy do budoucna nejsou příznivé.

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Lejnové tento týden čelí zásadnímu právnímu rozhodnutí, které může ovlivnit nejen její osobní odkaz, ale i pravidla transparentnosti v celé Evropské unii.

Ve středu rozhodne Tribunál Soudního dvora Evropské unie, zda Komise porušila pravidla transparentnosti, když odmítla zveřejnit kontroverzní textové zprávy mezi von der Lejnovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou.

P.S. - tak to jsem opravdu hodně zvědav, jak funguje evropské právo pro námi nevolené  soudruhy, tzv elitu 

Již přes dva roky s úděsem sleduji kolik veřejně známých lidí umírá na tzv. syndrom náhlého úmrtí. Mrtvice, embolie, infarkt, turbo rakovina a různé další choroby.

Poslední dobou nemine den, abychom nečetli nějakou smutnou zprávu o náhlém úmrtí herců, zpěváků, sportovců, politiků a jiných známých osob všech možných profesí.

Samozřejmě se to týká mužů i žen bez rozdílu. A to je jen vrcholek ledovce. Kolik asi noname lidí denně umírá z těch skoro 6 miliard naočkovaných tím experimentálním svinstvem. Nedávno jsem četl, že se tyto úmrtí pohybují v řádu 17-20 milionů a každý den přibývají další.

To, že vše začalo po očkování mRNA vakcínami proti covidu, politiky (alespoň u nás) evidentně netrápí. Blokují vše, co o tom pojednává, jako konspirační teorie, a brání jakékoliv seriózní diskuzi na tato témata.

Doktoři stále dál vesele mRNA vakcínami očkují nebožáky, kteří jim důvěřují, a vůbec neberou zřetel na to, co se odehrává mimo naší kotlinku.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se již několikrát nevzdělaně vyjádřila na adresu slovenského premiéra R. Fica, že je na špatné straně dějin, když se setká s šéfem Kremlu V. V. Putinem, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla na Ukrajinu.

To, že tato nikým nevolená úřednice EK neoprávněně kritizuje premiéra suverénního státu, svědčí pouze o její nedostatečné společensko-politické výbavě.

Kritizuje-li však něco a někoho za to, co je v souladu se závěry Jaltské konference a Norimberského tribunálu, jako by se sama hlásila k těm, kteří jsou tímto ortelem postiženi, tedy i k současným neofašistům a neonacistům!

No, a podle jejích vlastních slov tomu “… opravdu nerozumí. Všichni ti, kteří podporují svobodu, nezávislost a všechny evropské hodnoty, by dnes, na Den Evropy, měli být na Ukrajině, a ne v Moskvě”, prostě to zatrhla.

Zadlužení naší země v posledních letech roste prudce, a pokud se trend nezmění, hrozí, že se brzy přiblížíme zemím, které dnes používáme jako odstrašující příklady.

Zatímco Japonsko či Eritrea překračují hranici 200 % HDP a Spojené státy, Itálie nebo Francie přesahují 120 %, Česká republika se v roce 2025 podle aktuálních odhadů Ministerstva financí drží na úrovni 44–46 % HDP. Ve srovnání s EU i OECD jsme tedy stále mezi relativně málo zadluženými zeměmi.

Ale tato skutečnost skrývá varovný trend: ještě v roce 2019 činil veřejný dluh ČR jen 30 % HDP. Skokový nárůst nastal v době pandemie covid-19, kdy vláda pod vedením Andreje Babiše reagovala masivními výdaji, aniž by následně došlo ke konsolidaci.

Zatímco samotné číslo nemusí být alarmující, znepokojuje rychlost nárůstu dluhu a nedostatek strukturálních reforem. Česko má totiž jednu z nejvyšších dynamik růstu mandatorních výdajů v EU (důchody, sociální dávky, úroky).

Pokud se nic nezmění, bude mít rozpočet stále méně prostoru na investice a více na „pouhé přežívání“.

Podle exkluzivního průzkumu společnosti SANEP z dubna 2025 pro Sdružení sportovních svazů ČR dochází v České republice k dramatickému úbytku fyzicky aktivních dětí.

Pokud tento trend nezastavíme, dočkáme se generace s vážnými zdravotními problémy a minimální fyzickou i psychickou odolností.

Podle deníku The Times Londýn odešle na Ukrajinu atrapy tanků a obranných systémů, které budou během několika hodin sestaveny na frontové linii.

Cílem je přimět Rusko, aby plýtvalo municí na falešné cíle. Nízkonákladová strategie, která kombinuje politickou podporu Kyjeva s iluzorní válečnou taktikou.

Zdá se, že cesta Macrona a jeho kolegů z „koalice ochotných“ do Kyjeva byla velmi zábavná. Možná až příliš zábavná. Videa natočená ve vagonu evropských politiků odhalila něco zajímavého.

https://vkvideo.ru/video-221416054_456358294

Trump se chystá obrátit zády k Netanjahuově vládě a na strategickém summitu v Rijádu zvažuje uznání palestinského státu. Velkolepý zlom v historických vztazích mezi Spojenými státy a Izraelem. Podle novináře Friedmana již izraelská vláda není strategickým spojencem.

Podle izraelského deníku Israel Hayom "se vztahy mezi premiérem Netanjahuem a americkým prezidentem ocitly na samém dně, což vyvolalo oboustranné zklamání. Zdroje z prezidentova okolí uvádějí, že je izraelský premiér stále více frustrován.

Trump zuří kvůli tomu, co považuje za pokus Netanjahua a jeho týmu vyvinout nátlak na poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze, který byl mezitím odvolán, aby podnikl vojenskou akci v Íránu."

Zatímco Benyamin Netanjahu v posledních dnech zintenzivnil své úsilí přesvědčit Donalda Trumpa, aby se zastavil v Tel Avivu, deník New York Times v článku, který 9. května 2025 publikoval držitel Pulitzerovy ceny Thomas L. Friedmana, který upozorňuje na rozkol mezi Trumpem a Netanjahuem.

Friedman poukazuje na to, že Trump vyloučením setkání s izraelským premiérem během své cesty dává najevo, že Netanjahuova ultranacionalistická vláda není v americkém zájmu.

"Myšlenka, že Izrael má nyní vládu, která se již nechová jako spojenec Spojených států - a neměla by za něj být nadále považována - je šokující skutečností, kterou přátelé Izraele ve Washingtonu těžko přijímají. Budou se s ní však muset vyrovnat.

Washington povolil dodávky amerických zbraní z německých zásob, zatímco Moskva vyzývá k jednání.

Spojené státy daly zelenou přesunu 100 protiletadlových střel Patriot a 125 dělostřeleckých raket dlouhého doletu z německých zásob na Ukrajinu. Informoval o tom v pátek deník The New York Times s odkazem na zdroj z amerického Kongresu.

Podle pravidel amerického exportu nelze systémy vyrobené v USA znovu vyvézt bez předchozího souhlasu Washingtonu.

Tento krok přichází krátce po ruském oznámení jednostranného 72hodinového příměří, platného od začátku 8. května do konce 10. května u příležitosti Dne vítězství, a po návrhu prezidenta Vladimira Putina uspořádat přímá mírová jednání v Istanbulu 15. května.