Ve zkratce

Nedávný soudní proces, ve kterém byl Reiner Füllmich odsouzen zemským soudem v Göttingenu ke třem letům a devíti měsícům vězení, nebude posledním.

Zřejmě v zájmu jeho definitivní likvidace se chystá další soud, jehož verdikt může původní trest výrazně prodloužit, což může pro Reinera Füllmicha znamenat trest doživotní.

Vzhledem k druhému soudnímu řízení před stejným senátem, dlouhodobé izolaci a částečnému odmítnutí započítání doby odnětí svobody, se stále častěji klade otázka: Má to stále něco společného s právem – nebo se to už dávno stalo otázkou politického odstrašování?

Pravděpodobně jde v tomto případě nejen o odstranění nepohodlného disidenta, ale také o výstrahu pro případné další odpůrce režimu, kteří by se chtěli vydat ve Füllmichových šlépějích třeba při příští „plandemii.“

„Přes některé rozpory lze s jistotou říci, že nikdo neplánuje žádnou invazi do naší země, ani s Ruskem nejsme a nebudeme v žádné válce – ledaže bychom se do ní nechali aktivně nahnat „chciválky“ v naší politice i v Bruselu,“ říká po setkání s poslanci z ruské Dumy europoslanec Ondřej Dostál.

Vysvětlil, proč se rozhodl vydat minulý týden do Moskvy. Dostal se i k Ukrajině a připomněl kubánskou krizi. Vrátil se ještě i k událostem roku 1945 a nešetřil Nerudovou ani Foltýnův „tým strategické komunikace“.

Americký prezident Donald Trump je na zahraniční cestě po Blízkém východě, kde v úterý podepsal dohody v hodnotě stovek miliard dolarů se Saúdskou Arábií.

Trump i se svým týmem včetně miliardáře Elona Muska pokračuje v dalších dnech do Kataru a Spojených arabských emirátů.

Variantou také zůstává, že by se Trump mohl ve čtvrtek účastnit ukrajinsko-ruských rozhovorů v Istanbulu, zatím se ale nezdá pravděpodobné, že by na schůzku dorazili prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.

„54 procent lidí se obává, že volby budou zmanipulovány současnou vládou, která se nebude chtít vzdát moci, a jejími podporovateli,“ cituje server ze získaného průzkumu.

„Jen“ 39 procent se obává zásahu ze strany Ruska. „Neznamená to, že lidé nevěří volbám, spíše se tam projevuje nedůvěra k současné vládě,“ vysvětlil politolog Jakub Lysek pro Page Not Found. Podle něj čísla z části odrážejí stranické preference a polarizaci společnosti.

Německo se připravuje na jeden z nejtemnějších momentů své novodobé hospodářské historie.

Podle nejnovější prognózy Institutu německého hospodářství (IW) přesáhne počet nezaměstnaných v srpnu hranici tří milionů lidí!

Naposledy bylo podobné číslo zaznamenáno v roce 2010. Krize těžce dopadá na mladé lidi a výhledy do budoucna nejsou příznivé.

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Lejnové tento týden čelí zásadnímu právnímu rozhodnutí, které může ovlivnit nejen její osobní odkaz, ale i pravidla transparentnosti v celé Evropské unii.

Ve středu rozhodne Tribunál Soudního dvora Evropské unie, zda Komise porušila pravidla transparentnosti, když odmítla zveřejnit kontroverzní textové zprávy mezi von der Lejnovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou.

P.S. - tak to jsem opravdu hodně zvědav, jak funguje evropské právo pro námi nevolené  soudruhy, tzv elitu 

Již přes dva roky s úděsem sleduji kolik veřejně známých lidí umírá na tzv. syndrom náhlého úmrtí. Mrtvice, embolie, infarkt, turbo rakovina a různé další choroby.

Poslední dobou nemine den, abychom nečetli nějakou smutnou zprávu o náhlém úmrtí herců, zpěváků, sportovců, politiků a jiných známých osob všech možných profesí.

Samozřejmě se to týká mužů i žen bez rozdílu. A to je jen vrcholek ledovce. Kolik asi noname lidí denně umírá z těch skoro 6 miliard naočkovaných tím experimentálním svinstvem. Nedávno jsem četl, že se tyto úmrtí pohybují v řádu 17-20 milionů a každý den přibývají další.

To, že vše začalo po očkování mRNA vakcínami proti covidu, politiky (alespoň u nás) evidentně netrápí. Blokují vše, co o tom pojednává, jako konspirační teorie, a brání jakékoliv seriózní diskuzi na tato témata.

Doktoři stále dál vesele mRNA vakcínami očkují nebožáky, kteří jim důvěřují, a vůbec neberou zřetel na to, co se odehrává mimo naší kotlinku.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se již několikrát nevzdělaně vyjádřila na adresu slovenského premiéra R. Fica, že je na špatné straně dějin, když se setká s šéfem Kremlu V. V. Putinem, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla na Ukrajinu.

To, že tato nikým nevolená úřednice EK neoprávněně kritizuje premiéra suverénního státu, svědčí pouze o její nedostatečné společensko-politické výbavě.

Kritizuje-li však něco a někoho za to, co je v souladu se závěry Jaltské konference a Norimberského tribunálu, jako by se sama hlásila k těm, kteří jsou tímto ortelem postiženi, tedy i k současným neofašistům a neonacistům!

No, a podle jejích vlastních slov tomu “… opravdu nerozumí. Všichni ti, kteří podporují svobodu, nezávislost a všechny evropské hodnoty, by dnes, na Den Evropy, měli být na Ukrajině, a ne v Moskvě”, prostě to zatrhla.

Zadlužení naší země v posledních letech roste prudce, a pokud se trend nezmění, hrozí, že se brzy přiblížíme zemím, které dnes používáme jako odstrašující příklady.

Zatímco Japonsko či Eritrea překračují hranici 200 % HDP a Spojené státy, Itálie nebo Francie přesahují 120 %, Česká republika se v roce 2025 podle aktuálních odhadů Ministerstva financí drží na úrovni 44–46 % HDP. Ve srovnání s EU i OECD jsme tedy stále mezi relativně málo zadluženými zeměmi.

Ale tato skutečnost skrývá varovný trend: ještě v roce 2019 činil veřejný dluh ČR jen 30 % HDP. Skokový nárůst nastal v době pandemie covid-19, kdy vláda pod vedením Andreje Babiše reagovala masivními výdaji, aniž by následně došlo ke konsolidaci.

Zatímco samotné číslo nemusí být alarmující, znepokojuje rychlost nárůstu dluhu a nedostatek strukturálních reforem. Česko má totiž jednu z nejvyšších dynamik růstu mandatorních výdajů v EU (důchody, sociální dávky, úroky).

Pokud se nic nezmění, bude mít rozpočet stále méně prostoru na investice a více na „pouhé přežívání“.

Podle exkluzivního průzkumu společnosti SANEP z dubna 2025 pro Sdružení sportovních svazů ČR dochází v České republice k dramatickému úbytku fyzicky aktivních dětí.

Pokud tento trend nezastavíme, dočkáme se generace s vážnými zdravotními problémy a minimální fyzickou i psychickou odolností.

Podle deníku The Times Londýn odešle na Ukrajinu atrapy tanků a obranných systémů, které budou během několika hodin sestaveny na frontové linii.

Cílem je přimět Rusko, aby plýtvalo municí na falešné cíle. Nízkonákladová strategie, která kombinuje politickou podporu Kyjeva s iluzorní válečnou taktikou.

Zdá se, že cesta Macrona a jeho kolegů z „koalice ochotných“ do Kyjeva byla velmi zábavná. Možná až příliš zábavná. Videa natočená ve vagonu evropských politiků odhalila něco zajímavého.

https://vkvideo.ru/video-221416054_456358294

Trump se chystá obrátit zády k Netanjahuově vládě a na strategickém summitu v Rijádu zvažuje uznání palestinského státu. Velkolepý zlom v historických vztazích mezi Spojenými státy a Izraelem. Podle novináře Friedmana již izraelská vláda není strategickým spojencem.

Podle izraelského deníku Israel Hayom "se vztahy mezi premiérem Netanjahuem a americkým prezidentem ocitly na samém dně, což vyvolalo oboustranné zklamání. Zdroje z prezidentova okolí uvádějí, že je izraelský premiér stále více frustrován.

Trump zuří kvůli tomu, co považuje za pokus Netanjahua a jeho týmu vyvinout nátlak na poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze, který byl mezitím odvolán, aby podnikl vojenskou akci v Íránu."

Zatímco Benyamin Netanjahu v posledních dnech zintenzivnil své úsilí přesvědčit Donalda Trumpa, aby se zastavil v Tel Avivu, deník New York Times v článku, který 9. května 2025 publikoval držitel Pulitzerovy ceny Thomas L. Friedmana, který upozorňuje na rozkol mezi Trumpem a Netanjahuem.

Friedman poukazuje na to, že Trump vyloučením setkání s izraelským premiérem během své cesty dává najevo, že Netanjahuova ultranacionalistická vláda není v americkém zájmu.

"Myšlenka, že Izrael má nyní vládu, která se již nechová jako spojenec Spojených států - a neměla by za něj být nadále považována - je šokující skutečností, kterou přátelé Izraele ve Washingtonu těžko přijímají. Budou se s ní však muset vyrovnat.

Washington povolil dodávky amerických zbraní z německých zásob, zatímco Moskva vyzývá k jednání.

Spojené státy daly zelenou přesunu 100 protiletadlových střel Patriot a 125 dělostřeleckých raket dlouhého doletu z německých zásob na Ukrajinu. Informoval o tom v pátek deník The New York Times s odkazem na zdroj z amerického Kongresu.

Podle pravidel amerického exportu nelze systémy vyrobené v USA znovu vyvézt bez předchozího souhlasu Washingtonu.

Tento krok přichází krátce po ruském oznámení jednostranného 72hodinového příměří, platného od začátku 8. května do konce 10. května u příležitosti Dne vítězství, a po návrhu prezidenta Vladimira Putina uspořádat přímá mírová jednání v Istanbulu 15. května.

Predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SSD) sa k aktuálnym spoločensko-(geo)politickým témam vyjadril na tlačovej konferencii, ktorá sa za účasti vicepremiéra Roberta Kaliňáka konala v nedeľu 11. mája 2025 na Úrade vlády SR, a odpovedal aj na otázky novinárov.

Takto Trump komentoval včerejší jednání v Ženevě o vzájemných clech.

"Dnešní setkání s Čínou ve Švýcarsku bylo velmi dobré. Hodně se toho projednalo, hodně se toho dohodlo. Přátelským, ale konstruktivním způsobem bylo dohodnuto úplné resetování. Chceme, aby ve prospěch Číny i USA došlo k otevření Číny americkému obchodu. Bylo dosaženo velkého pokroku!" - Trump napsal na sociálních sítích.

Čína se zatím nevyjádřila.

Již dříve bylo oznámeno, že ze Spojených států se jednání účastní ministr financí Bessent, z Číny vicepremiér He Lifeng.

V předvečer jednání americká média napsala, že Trump může v den jednání snížit cla vůči Číně na 50 %, což se však nestalo.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury.

Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V příspěvku na své sociální síti TruthSocial Donald Trump napsal, že je to „potenciálně velký den pro Rusko a Ukrajinu“ a vyjádřil naději, že válka konečně skončí.

Popírat zásluhy Rudé armády na osvobození Československa je stejné jako popírat holokaust. Urážíte nejen Rusy, ale i Ukrajince a hlavně své předky.

9. 5. 2025 slavíme výročí 80 let od konce druhé světové války. Zatímco v Rusku probíhá famózní oslava, Češi tiše mlčí. A co hůř, rozmáhá se nám tu takový nešvar, který je třeba zarazit, a to snaha ohnout fakta k „obrazu svému.“

Důvody jsou dle mého názoru čtyři – výuka dějepisu je na všech možných školách tristní, pamětníků ubývá, obliba pravicového extremismu roste a z Prahy se čím dál více stává stát ve státě (bez urážky).

Politické formace zarputilých antikomunistů se nám snaží namluvit, že Rusové jenom plenili, Československo osvobodili Američané, případně že se Češi osvobodili sami za pomoci Vlasovců.

Už jen čekám, kdy začneme poslouchat, že nás osvobodili Němci.

Evropská Unie oslavuje 9. května – francouzského politika, který byl nějakou podivnou náhodou jedním ze strůjců Mnichovské dohody 1938, a nadšeně ji vítal a oslavoval, a jak se dále dozvíte, měl na svědomí i mnohem horší činy.

Jan “ex-Pirát” Lipavský, ne marně srovnávaný za svou servilní probruselskou zahraniční politiku, která nemá v moderních dějinách českého státu obdoby, s Hitlerovi podobně servilním tzv. protektorátním ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským, se 9. května účastnil ve Lvově vzpomínkové seance uspořádané na počest významného francouzského politika Roberta Schumana.

Dne 9. května se tedy nyní v celé EU povinně oslavuje politik, který v roce 1938 byl součástí nejvyšší stranické delegace, která hlasováním donutila tehdejšího premiéra Francie Eduarda Daladier, aby podepsal za Francii Mnichovskou dohodu 1938, a podle záznamu z tohoto jednání Robert Schuman hlasoval pro, a vedl oslavné řeči za přijetí Mnichovské dohody!

Prezident Petr Pavel stále tají termín podzimních sněmovních voleb, čímž umožňuje velkým stranám vést kampaň mimo zákonnou kontrolu a znevýhodňuje menší strany a hnutí a vlastně celou politickou konkurenci.

Prezident Petr Pavel nadále odmítá oznámit termín podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. V době, kdy už velké politické strany rozjíždějí multimilionové kampaně, jeho váhání vytváří zásadní nerovnost v politické soutěži.

Podle serveru echo24 tak prezident „fakticky nahrává velkým stranám, které mají dostatek prostředků na to, aby vedly nákladné kampaně ještě předtím, než začnou platit zákonné limity.“

Zákon omezuje výdaje na kampaň částkou 90 milionů korun, ale jen od okamžiku vyhlášení voleb. A právě na tento krok prezident zatím rezignuje. Výsledkem je politické prostředí připomínající divoký západ, kde koalice SPOLU i hnutí ANO masivně investují do propagace bez jakékoli regulace.

ANO zaplavilo republiku billboardy s hesly „Za Babiše bylo levněji“, premiér Fiala objíždí regiony po boku herečky Ivy Pazderkové. Vše mimo dohled zákona.