Pán tvorstva opět řeší svůj problém na úkor těch, kteří se nemohou bránit
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/zvirata/2004/01/786-pan-tvorstva-opet-resi-svuj-problem-na-ukor-tech-kteri-se-nemohou-branit.htm
Vladimír Stwora
Měli jsme tady nedávno kulhavku, na kterou doplatily miliony zcela zdravých zvířat, předtím to byla nemoc šílených krav (další sta tisíce nebo miliony nevinně usmrcených), ani ne před měsícem stovky tisíc zcela nevinných cibetek končilo svůj život v klecích ponořovaných do desinfekčních roztoků nebo bylo vařeno za živa, vše pro pouhé podezření. Tento týden zase upalují miliony kuřat. Také zaživa. Hysterie kolem ptačí chřipky vyvolala vlnu preventivního vraždění těchto opeřených tvorů.
Update 29.ledna: Jo, tak ono by mohlo...
Já vím, že je to skoro jedno, a že smrt je pro ně vykoupením. Ta kuřata žila v podmínkách, jaké si málokdo z nás dovede představit - co je to za život v mřížované kleci, kterou sdílejí s desítkou dalších a kde se po celý svůj krátký život nemohou ani pořádně narovnat, kde mají kolem sebe doslova pár centimetrů životního prostoru. To není život, to je peklo. Strašlivé podmínky chovu drůbeže nejsou jen osobitým projevem Asiatů. Pokud vím, tak všechna kuřata, i ta v "humánní" Evropě a Americe takto "žijí".
Nicméně si myslím, že způsob, jakým si hojíme na zvířatech naše selhání a svůj strach, už překračuje únosnou míru. Přičemž nejde ani tak o strach ze smrti, jako strach, že by se někomu mohly zmenšit jeho zisky.
Vadí mi naprostý nedostatek soucitu a empatie, se kterou člověk přistupuje k tzv. nižším tvorům. Navíc k tvorům, kteří se nikterak neprovinili. Společnost nám vsugerovala dojem, že tzv. užitková zvířata jsou jen mrtvou, necítící hmotou. Vlastně ani ten dojem příliš nenutí, prostě se o tom nediskutuje. Což může vyvolat mylný dojem, že není o čem diskutovat. Když někdo tu a tam poukáže na kruté zacházení s hospodářskými tvory, dostane se mu odpovědi, že ta zvířata stejně skončí na jatkách, tak co. A ještě ho označí ekoteroristou.
Co se posledního (a předposledního) hysterického vyvražďování zvířat v Asii týče, chtěl bych upozornit, že není chybou těch čtyřnohých a dvounohých opeřených tvorů, že šílené vlády zemí, kde měli tu smůlu se narodit, vlády složené z megalomanů posedlých mocí investují stovky milionů dolarů do vývoje geneticky modifikovaných nemocí, že vědci ve stovkách laboratoří mísí geny zvířecích a lidských virů a bakterií a ve snaze vyrobit supervir a superbakterii dávají vzniknout organizmům, které by normálně v přírodě nikdy nemohly vzniknout.
Nebo si snad někdo stále ještě myslí, že vše je jen náhoda? Že ty viry a bakterie prostě zmutovaly samy od sebe? Jen tak?
Seznam nemocí, které se za posledních padesát let záhadně objevily, zanechává na vnímavém pozorovateli mocný dojem. Začalo to AIDS, pak se pár roků nedělo nic, lidstvo si muselo vydechnout. Ti, kteří jej upatlali ve zkumavce, se nejspíše sami zalekli důsledků a chvíli dali pokoj. Ale jen jim trošku otrnulo, objevily se nové nemoci. V posledním desetiletí se s nimi roztrhl pytel. A nové se objevují stále častěji, nyní už téměř nemine měsíc, aby se neobjevila nová nemoc (nebo stará nemoc s novou silou). Jako ve zrychleném filmu.
To, o čem se dovídáme, je ovšem jen pověstnou špičkou ledovce. Vlastně se dovíme jen o těch nemocích, které nějak z laboratoří unikly. Ať už omylem, nebo proto, že je někdo chtěl otestovat.
Rozepsal jsem se zde o geneticky modifikovaných virech a bakteriích, ale tématem tohoto článku je něco jiného. Pouze pro nevěřící Tomáše a mé věčné oponenty uvádím zde odkaz na dokument s titulkem Genetic Engineering and Biological Weapons, ať mají něco hezkého ke čtení před spaním.
Zpátky ke zvířatům. Opravdu je nám to jedno? Sám jsem přestal jíst kuřata už asi před rokem. Ne že by mi nechutnala, nebo že by mi vadila vysoká míra antibiotik a hormonů, kterými ty chudáčky nacpávají. Ale necítím se dobře, když jedu po dálnici a ve vedlejším pruhu jede kamión naložený až po střechu klecemi, ze kterých tu a tam vykukují zobáčky a já i na tu dálku několika metrů stačím zaznamenat na kůži vyklovaná holá místa, zažloutlé schlíplé peří, stačím zahlédnout, jak těsně jsou kuřata na sobě v těch klecích nacpaná. V té chvíli je mi špatně a kuře bych nepozřel ani kdyby mi platili.
Samozřejmě, totéž platí o hovězím a vepřovém dobytku.
Dokonce jsem se přistihl, že při jízdě po dálnici podvědomě očima vyhledávám kamiony smrti, jak jsem je pojmenoval. A sleduji, zda jsou ještě plné nebo zda se vracejí prázdné pro nový náklad.
Nelidské zacházení s hospodářskými zvířaty je chmurným znamením naší doby. Někdo možná řekne, že se dějí horší věci, že kdesi hladoví černouškové (kteří nejprve rozkradli nebo vyměnili za zbraně potravinovou pomoc, kterou jsme jim poslali), nebo že někde je nespravedlivá válka a že lidi trpí. A v koncentráku na Guantanámo jsou podmínky ne nepodobné drůbeží farmě. Ano, to je všechno pravda. Ale lidi přeci jen mají výhodu jazyka. I když se zrovna v této chvíli nemohou soudit, jednou se soudit budou (teď konkrétně hovořím o vězních v amerických koncentrácích) a vysoudí z americké vlády duši, to mi věřte. Ale hospodářská zvířata nemluví a to, co se jim děje, nikdy nepronikne na veřejnost.
Jiný možná namítne, že zvířata jsou od toho, abychom je jedli, že jsme tak činili už desítky tisíc let. Ano. Ale když už jsme si osvojili právo mít je jako potravu a jejich osud je zpečetěn už při narození, zaslouží si za dobu svého krátkého života slušné zacházení a klidnou, méně stresující smrt. Jenže to bychom museli přestat hledět pouze na zisk a profit.
A zcela jistě si nezaslouží kruté vybíjení, usmrcování topením v desinfekčním roztoku, vařením za živa, aby se ušetřilo za ránu z milosti (jako se to onehdy stalo cibetkám v Číně), upalováním za živa, což se právě teď děje kuřatům v Asii, a podobné zvrhlosti ve jménu zisku.
Ironií zůstává, že farmáři, kteří tato zvířata chovají, sami přežívají jen tak tak a často žijí z ruky do huby. Na vině nejsou jen farmáři. Je to složitý svět politické moci, lobbingu, dotací, nadnárodních masových koncernů a obřích výrobců potravin. Ti posledně jmenovaní zisky mají a dělají vše proto, aby si je udrželi.
Je mi těch kuřat fakt líto.
A úplně na závěr, abych předešel dotazům: Nejsem vegetarián, i když maso nevyhledávám a klidně bych se bez něj obešel.
Update 29. ledna Jo, tak ono by mohlo...
Dnes jsem si přečetl v novinách toto:
Although there has been no evidence of human-to-human transmission in the latest outbreak, health officials are concerned the virus might mix with a human influenza strain to create a mutant form that could trigger the next human flu pandemic. (http://msnbc.msn.com/id/4096700/)
Česky: Ačkoliv neexistuje důkaz, že by se nakazil člověk od člověka (ptačí chřipkou), zdravotní orgány se obávají, že by se virus mohl smíchat s viry lidské chřipky a vytvořit tak mutovanou formu, a to by mohlo odstartovat chřipkovou epidemii.
Takže jinými slovy, teoreticky existuje šance, že by něco mohlo mutovat a v budoucnu by takový mutant mohl vyvolat určité problémy, vede k vybičované hysterii surového vyvražďování kuřat. Nemám pro to slov.
Další zdroje
Článek byl publikován 28.1.2004
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.