Další šmírovací systém na cestě

Chytré hlavy v Pentagonu napadla další varianta rozšíření kamerového šmírovacího systému. Systém se jmenuje CTS (Combat Zones That See) a má být určen pro ochranu armády v cizím městě. Za použití tisíců miniaturních kamer propojených bezdrátově s počítačem hodlají vyhodnocovat každé projíždějící vozidlo v každé ulici a skládat mozaiku jeho pohybu ve městě.

Srdcem projektu CTS je nová verze software, které může registrovat nejen barvu, typ, velikost a tvar vozidla, ale také jeho poznávací značku a tváře uvnitř. Systém je vyvíjen pro použití v zámoří na územích "osvobozených" Američany a má prý zamezit útokům vděčných občanů na jejich posádky.

Při vývoji systému byl kladen důraz na použití běžných prvků. Jednotlivé kamery lze běžně koupit, mívají cenu kolem 400 dolarů a jsou stavěny tak, aby je bylo možno lehce upevnit (např. přilepením) kamkoliv. Bude možno umístit jich několik v každé ulici. Jako počítač prý stačí obyčejné PC v ceně tisíce dolaru.

Počítačové programy na rozeznávání tváří už nějakou dobu existují, zatím prý nemají velkou úspěšnost, nicméně na jejich zlepšení se pracuje a vládě Spojených států není líto investovat do těchto projektů miliardy. Po 11. září zažívá špionážní, odposlouchávací a šmírovací průmysl nebývalý rozkvět. Tisíce a tisíce propuštěných počítačových odborníků zde nachází uplatnění a lze právem očekávat, že taková koncentrace sil a peněz přinese brzy pozoruhodné výsledky.

Projekt vyvíjí nechvalně známá agentura DARPA. Na rozdíl od předchozích podobných systému tento nový software bude unikátní v tom, že bude kromě identifikace automobilů (což je, mimochodem pro počítač snazší, než identifikovat lidské tváře) sledovat jejich přesný pohyb ve městě, místo výjezdu a cíl. Data budou vstupovat ze stovek a tisíců miniaturních kamer. Software bude schopno propojovat data z různých kamer k rekonstrukci cesty každého automobilu z místa A do místa B přes místo C. Ani množství aut, ani světelné či meteorologické podmínky, ani dopravní špičky nejsou žádné překážky.

Software dokáže okamžitě rozpoznat auto, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, a upozornit na to příslušné orgány.

Ochránci lidských práv nesměle namítají, že tento systém lze použít i proti vlastním občanům, ale takové námitky byly odmítnuty jako neopodstatněné. Prý k tomu není systém designován a bylo by velmi drahé jej předělat.

Myslím, že pro nikoho není těžké si představit tlaky na místní policejní sbory, aby podobné systémy instalovali např. v místech z vysokou kriminalitou. Jakmile DARPA vyvine použitelný systém a prokáže, že to jde, brzy se objeví soukromé firmy, které vyvinou podobné systémy a budou je nabízet za peníze městským policiím.

Do konce září hodlá DARPA na tomto systému proinvestovat 3 miliony dolarů. Prvních třicet kamer má být zkušebně umístěno v okolí amerických posádek v nejmenovaném městě nejmenované země do konce roku. Ve druhé fázi bude v průběhu dvanácti hodin rozmístěna ve víceméně nepřátelském a neznámém prostředí nejméně další stovka kamer. Jde o to, dokázat, že instalace kamer je snadnou záležitostí a nevyžaduje žádnou montáž či použití nářadí.

Darpa pracuje na dalších systémech podobného typu. Jiným jejím projektem je vývoj software, který prochází každodenní transakce a osobní záznamy všech lidí bez ohledu na to, ve které zemi žijí, a snaží se zapamatovat si pravidelnosti a upozorňovat na nepravidelnosti v chování, kteréžto podle pentagonských "odborníků" můžou vést k odhalení teroristů.

Americká vláda bude brzy disponovat údaji, které jí umožní dostatečně přesně říct, kde se právě nachází kterýkoliv člověk na zemi.

"Je jasné," říká Joseph Onek z Institutu Open Society, "že jakmile člověk vyjde na ulici, musí počítat s tím, že v každém okamžiku je někým viděn. Ale na druhé straně, něco jiného je zaznamenávat někam celý lidský život, takže bude možné přesně říct, kde byl kdo před deseti lety, a co tam dělal."

27. března proběhla informační schůzka mezi agenturou Darpa a jejími potencionálními kontraktory. Mezi firmami byly např. Lockheed Martin, Raytheon a univerzita Johnse Hopkinse. Při této schůzce zástupci Darpa rozvinuli před kontraktory hypotetické scénáře, jak tento systém může pomoci policii i armádě - a to navzdory předchozím oficiálním ujištěním, že projekt není určen k policejnímu sledování občanů, ale pouze k ochraně amerických vojenských jednotek v zámoří. Darpa popsala dva scénáře. V prvním došlo k hypotetickému útoku teroristů na autobusové zastávce, v druhém k výbuchu bomby na diskotéce v Sarajevu. CTS je schopno sestavit cesty všech automobilů, které se vyskytovaly kolem místa činu posledních 24 hodin. "I kdyby tam bylo 2000 aut," pravil přednášející, "a žádné z nich by se neobjevilo na místě dvakrát, naše software bude schopno porovnat jejich cesty a najít auta se společným začátkem i koncem cest, včetně míst, kde se zastavila."

V současnosti je ve světě rozmístěno asi 40 milionů kamer s uzavřeným okruhem, do roku 2005 jich má být 300 milionů. Jen v samotné Velké Británii sleduje občany na dva a půl milionu kamer. Odhaduje se, že průměrný obyvatel Londýna je fotografován asi 300 krát za den, přičemž většinou o tom neví. Pro policii, která musí tyto záznamy sledovat, je to nudná rutina, často při ní dochází ke snížení pozornosti. Darpa svým projektem automatického sledování a vyhodnocování aut opět posunula hranici soukromí v neprospěch občanů. Do problematiky sledování vnáší její poslední projekt nový, čerstvý a pro Pentagon jistě vítaný dech.

Zpracováno volně podle článku U.S. Develops Urban Surveillance System.