USA se staly oligarchií, nejsou demokracií

Americká média velmi ráda mluví o „ruských oligarších“, jako by Rusko bylo jedinou zemí, která umožnila akumulaci tak bezprecedentního bohatství. Jelcinovy dny bordelu a kolapsu skutečně byly svědky vzniku mnoha obrovských majetků a oligarchů – osob s velmi velkým bohatstvím. Někteří z nich se ukázali být vlastenci, někteří, jako Chodorkovskij nebo zesnulý nikým neoplakávaný Boris Berezovskij, se ukázali být bezcitnými gangstery. Avšak nová studie profesora Princetonské univerzity o vlivu velmi bohatých nebo ekonomicky mocných osob na americkou politiku činí poprvé jasným, že nefalšovaná americká oligarchie prováděla v posledních třech desetiletích, od éry Ronalda Reagana, pomalý státní puč v oblasti americké zahraniční a domácí politiky. Tato americká oligarchie je dnes hlavní silou stojící za válkami a chaosem na celém světě.

Dokončil jsem doktorandská studia na jedné z nejelitnějších amerických univerzit, na Princetonu. Bylo to v 60. letech a spolužáci přišli z elitních přípravných škol, jako Andover nebo Exeter. Byli tam i spolužáci jmen jako Firestone nebo princ Faisal. Školné činilo v 60. letech 650 dolarů ročně, tedy tolik, kolik jsem dal v r. 1956 za svůj ojetý Chevy. Byl jsem schopen to zaplatit jen díky tomu, že jsem dostal úplné univerzitní stipendium, poskytnuté mi pracující matkou ze skromného příjmu. Dnes činí školné na jeden rok na Princetonu 41,820 dolarů. Princeton je o penězích a elitních rodinách. Takže jsem s velkým zájmem prošel novou studii zveřejněnou dvěma princetonskými profesory o bohatství v Americe od r. 1981.

Martin Gilens, profesor politiky na Princetonské univerzitě, spolu s Benjaminem I. Pagem, profesorem Severovýchodní univerzity, zveřejnili výsledky jedinečné analýzy, která „použila jedinečnou datovou řadu, jejíž součástí byly i veličiny jedinečných proměnných u 1,779 politických otázek“. Tato studie dochází k závěru, že: „Analýza s mnoha proměnnými naznačuje, že ekonomická elita a organizované skupiny zastupující podnikatelské zájmy mají výrazný nezávislý vliv na americkou vládní politiku, zatímco průměrní občané a zájmové skupiny s masovou základnou mají malý, či žádný nezávislý vliv. Výsledky poskytují výraznou podporu teoriím nadvlády ekonomické elity…“

Studie dále uvádí: „Zatímco preference ekonomické elity a organizovaných zájmových skupin se zohledňují, preference průměrných Američanů se zdají mít na veřejnou politiku jen zanedbatelný, téměř nulový, statisticky nevýznamný vliv.“

Nakonec uzavírají: „…Naše analýza naznačuje, že většina americké veřejnosti má skutečně malý vliv na politiku, kterou naše vláda přijme. Američané se těší mnoha aspektům charakteristickým pro demokratické vládnutí, jako pravidelné volby, svoboda projevu a shromažďování, a volební právo. Ale věříme, že pokud je tvorba politiky ovládána mocnými podnikatelskými organizacemi a malým počtem vlivných Američanů, pak tvrzení Ameriky, že je demokratickou společností, je vážně ohroženo.“

V následném rozhovoru pro média Gilens poznamenal, že to, k čemu ve své analýze údajů z let 1981-2002 týkajících se vládních politických rozhodnutí a role elity versus role běžných občanů u asi 1,800 různých politických iniciativ došli, bylo: „Jedním z ústředních faktorů je role peněz v našem politickém systému, a drtivá role, kterou vlivní jedinci a organizované zájmy hrají u financování kampaní a lobbování. A druhou věcí je nedostatek masových organizací, které zastupují a zprostředkovávají hlas běžných občanů. Součástí toho je rozklad odborů v zemi, který byl v posledních 30 či 40 letech dosti dramatický. A součástí toho je neexistence socialistické strany nebo strany pracujících.“

Studie pomocí rozsáhlých empirických dat dotvrzuje to, čeho jsem byl svědkem během vlastního života coby Američana v posledních čtyřiceti letech. Došlo k tichému státnímu puči provedenému prachatými, americkou oligarchií. Jmény jako Bill Gates, Warren Buffet, David Rockefeller, Sheldon Adelson (hlavní finančník prezidentské kampaně Mitta Romneyho), bratři Kochovi (hlavní finančníci politického hnutí Čajová párty), George H. W. Bush a rodina. Horní 1% přetvořilo základy amerického života, kultury, a především politiky. Rozhodnutí dnes vést válku proti Iráku, Afghánistánu nebo Sýrii nezávisí na vůli průměrných Američanů. Obama byl zvolen na základě slibu, že zavře mučící středisko americké armády na Guantanamu, a po šesti letech se k tomu ještě nedostal. Získal Nobelovu cenu míru v prvním měsíci funkčního období a přistoupil k dalšímu pokračování války v Afghánistánu, k válce v Egyptě, Libyi a z poslední doby v Sýrii a na Ukrajině.

Je důležité mít to na paměti, když posuzujeme „Ameriku“. Spojené státy americké dnes již jen málo připomínají to, co jsem znával, když jsem v nich na počátku 60. let vyrůstal, když ojetý Chevy stál 650 dolarů a školné si mohl běžný Američan dovolit, pokud byl ochoten studovat. Oligarchie, která převzala politickou kontrolu za tenkou fasádou „demokracie“, nakonec průmyslové a sociální předivo Spojených států zlikvidovala. Oni stojí za Transatlantickým obchodním a investičním partnerstvím, nebo za deregulací bank, aby mohly drancovat planetu. Tato nová studie profesora Princetonu Gilense je osvěžujícím pokusem, i když jen akademickým a přicházejícím z jedné z nejelitnějších akademických univerzit, jak vrhnout jisté světlo na to, co je s Amerikou v posledních třiceti letech špatně.