Fallúdža je horší než Hirošima
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2010/09/3980-falludza-je-horsi-nez-hirosima.htm
Lajla Anwár
Tato informace je příliš závažná na to, aby byla jen písemně zaznamenána… A toto je jen spěšně napsaný komentář.
Šlo o rozhovor pro televizi Al-Džazíru, vedený Ahmadem Mansúrem s profesorem Chrisem Busbym. Profesor Busby je ředitelem organizace Green Audit (zabývá se kontrolou a zveřejňováním negativního dopadu zásahů vlád a nadnárodních společností na přírodu a zdraví obyvatel – pozn. překl.) a vědeckým poradcem Evropského výboru pro radiační riziko. Chcete-li se o Busbym a jeho práci dozvědět více, zadejte v Google: Chris Busby uran (nebo zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Christopher_Busby - pozn. překl.)
Busby zveřejnil několik článků o radiaci a kontaminaci uranem v zemích jako jsou Libanon, Kosovo, Gaza a samozřejmě i Irák.
Povím vám o svých nedávných zjištěních, která odvysílala televize Al-Džazíra. Jak někteří z vás ví, Fallúdža je zakázané město. V roce 2004 bylo intenzivně bombardováno bombami s ochuzeným uranem a bílým fosforem, a poté se stalo zakázanou zónou - což znamená, že loutkové orgány stejně jako američtí okupanti zde neumožňují provádět žádné studie. Fallúdža je uzavřena.
Je zřejmé, že Američané i Iráčané zde něco vědomě skrývají před veřejností. A proto se profesor Busby rozhodl prozkoumat, co se stalo ve Fallúdže v roce 2004. Jako proslulý vědec ve svém oboru, provedl výzkumy ve Fallúdže.
Jeho předběžné výsledky budou zveřejněny příští týden - snad. Profesor Busby se při přípravě svého projektu setkal s mnoha překážkami. Jemu ani žádnému členu jeho týmu nebylo dovoleno vstoupit do Fallúdže a vést tam rozhovory. Když mu tedy byly hlavní dveře do města zavřeny, pokusil se najít nějaké jiné. A podařilo se mu to.
Shromáždil tým Iráčanů, aby pro něj ve Fallúdže prováděli výzkum. Tento výzkum se zabýval 721 fallúdžskými rodinami, celkem tedy 4 500 lidmi, žijícími v oblastech s různou úrovní radiace. Výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou - stejným počtem rodin žijících v nezamořených oblastech v jiných arabských zemích - Kuvajtu, Egyptě a Jordánsku.
Než přistoupíme k předběžným výsledkům, musím zdůraznit následující:
Irácké úřady vyhrožovaly všem, kdo se podíleli na výzkumu zatčením a uvězněním, pokud by spolupracovali s „teroristy“, mezi nimiž bude výzkum prováděn. Jinými slovy, bylo jim vyhrožováno, že na ně budou vztaženy protiteroristické zákony.
Americké síly zakázaly profesoru Busbymu získávat jakékoli údaje s odkazem na to, že Fallúdža je zónou vzbouřenců.
Fallúdžští lékaři odmítli žádosti, aby učinili nějaká prohlášení, která by byla vysílána v přímém přenosu v programu Ahmada Mansúra. Ten také obdržel řadu výhrůžek smrtí a musel se obávat o život. Jinými slovy, tato studie byla provedena v extrémně obtížných podmínkách. Ale podařilo se to.
Vzhledem k tomu, že program nebyl zveřejněn na YouTube, nemohu poskytnout naprosto přesný přepis. Ale mám stručné poznámky, a v paměti jsem si uchovala potřebná fakta. Udělám vše pro to, abych mohla předložit všechna fakta, která jsem se dnes dozvěděla. Co tedy USA a jejich irácké loutky nechtějí, aby se svět dozvěděl? Proč nedovolí žádné měření radiace ve Fallúdže a proč zakázali i MAAE vstoupit do města? Jakým právem? Co přesně se stalo ve Fallúdže? Jaké druhy bomb byly použity? Pouze ochuzený uran nebo ještě něco jiného?
1) Za pozornost stojí fakt, že ve Fallúdže došlo v krátkém časovém úseku k dramatickému nárůstu rakoviny, například v roce 2004. Příklady, které poskytl profesor Busby:
Míra dětské leukémie se od roku 2004 zvýšila 40tinásobně ve srovnání s předchozími lety. V porovnání s Jordánskem je 38krát větší.
Míra rakoviny prsu se od roku 2004 zvýšila 10krát.
Míra rakoviny lymfatického systému také od roku 2004 vzrostla 10krát.
2) Dalším důležitým faktem je dramatický nárůst kojenecké úmrtnosti ve Fallúdže. Porovnání s dalšími dvěma arabskými zeměmi - Kuvajtem a Egyptem - které nejsou zamořeny radiací, nám ukazuje:
Kojenecká úmrtnost ve Fallúdže je 80 dětí na 1 000 narozených dětí, v Kuvajtu to je 9 dětí na 1 000 dětí a v Egyptě 19 na 1000 dětí (kojenecká úmrtnost v Iráku je tedy 4krát vyšší než v Egyptě a 9krát vyšší než v Kuvajtu).
3) Třetí věcí hodnou pozornosti je prudký nárůst výskytu vrozených vad od roku 2004. To je téma, o kterém jsem psala již v minulosti. Ale ne celou pravdu, dnes jsem se dozvěděla něco víc: radiace některého z činitelů použitých ozbrojenými silami při „osvobození“ Fallúdže nejen že způsobila masivní genetické vady, ale též vyvolala strukturální změny na buněčné úrovni. V důsledku této genetické změny u chlapců (nedostatek chromozomu X), je pravděpodobné, že zemřou při porodu, a u dívek je pravděpodobné, že sice přežijí, ale se silnými deformacemi. Profesor Busby to ilustruje statisticky: před rokem 2003 byla porodnost ve Fallúdže 1 050 chlapců na 1 000 dívek. V roce 2005 jen se narodilo jen 350 chlapců - většina nepřežila.
U dívek radiace způsobuje změny v DNA, která způsobí, že pokud přežijí, pravděpodobně porodí syny a dcery geneticky znetvořené nebo mrtvě narozené.
Výše uvedená zjištění vykazují podobnost s výsledky studie prováděné v roce 2007 u dětí, které přežily svržení atomové bomby na Hirošimu, a jejich dětí. Její výsledky ukazují, že i u třetí generace se vyskytují vrozené malformace, včetně onemocnění (rakovina, srdečně-cévní problémy) v 50krát větším množství. Další studie, která se zabývala účinky radiace na zvířata v Černobylu, ukázala že geneticky postihly 22 generací.
Stručně řečeno, účinek radiace se přenáší z genu do genu a postupem času má rostoucí účinek. (Nebudu zacházet do podrobností: o rostoucích vlastnostech, buněčné paměti a činnosti imunitního systému si můžete přečíst více informací v článku profesora Busbyho, viz pozn. 1).
Některé z těchto deformací u dětí jsou tak pitvorné, že Al-Džazíra a BBC (která odvysílala dokument na toto téma), odmítly ukázat jejich fotografie.
Příklady deformací, jejichž fotografie Ahmad Mansúr ukázal ve svém pořadu:
–děti narozené bez očí
–děti narozené se dvěma či třemi hlavami
–děti narozené bez tělesných otvorů
–děti narozené s mozkovými nádory a malignitou sítnice
–děti narozené bez životně důležitých orgánů
–děti narozené bez končetin nebo s nadbytkem stejné
–děti narozené bez pohlavních orgánů
–děti narozené s těžkými srdečními vadami
a další …
Lékaři ve Fallúdže byli dotazováni na význam studie srovnávající míru vrozených deformací v období jednoho měsíce – února 2010 (v porovnání s předchozím měsícem). Výsledek: za jediný měsíc se počet dětí narozených s vrozenými vadami zvýšil oproti předchozímu měsíci až třikrát denně.
Uran se do krevního oběhu dostává při požití kontaminované potravy a při vdechnutí zamořeného vzduchu. Zvýšené množství uranu, jemuž byli vystaveni obyvatelé Fallúdže také přispívá k prudkému vzrůstu případů rakoviny plic, prsu a cév mízní tkáně u dospělé populace.
Profesor Busby a jeho tým zjistili, že ve srovnání s Hirošimou a Nagasaki je Fallúdža horší. Cituji profesora Busbyho: „Situace ve Fallúdže je hrůzná a děsivá, nebezpečnější a vážnější, než v Hirošimě ...“.
Poznámka na okraj:
Zmínila jsem se, že tyto výsledky byly předběžné. Proč?
Proč byl profesor Busby obtěžován, papíry s jeho výzkumy byly rozstříhány, všechny dveře pro něj byly zavřené, proč byl ohrožován (jako ostatní vědci, kteří se pokusili provést podobné studie o Iráku v 90. letech)? Politické důsledky jeho výzkumů jsou nedozírné a pro Ameriku a její slouhy nebezpečné. To znamená, že vědecké důkazy o válečných zločinech jsou na dosah ruky ...
Takže život profesora Busbyho nebyl jednoduchý. Výsledky výzkumu prováděného s velkými obtížemi byly zaslány časopisu The Lancet k přezkoumání vědeckým výborem. The Lancet odmítl se zdůvodněním, že neměl čas je přezkoumat. Laboratoře, které s Busbym dříve spolupracovaly, testované vzorky odmítly, když se dozvěděly, že pocházejí z Iráku. Jen dvě laboratoře byly ochotny je přijmout, ale za nehoráznou cenu - vzhledem k citlivé povaze studie. Profesor Busby však neměl dostatek finančních prostředků, aby si to mohl dovolit. A tak svých asi 20 vzorků k vyšetření z Fallúdže pečlivě střeží a čeká na finanční prostředky potřebné pro jejich testy.
Když se ho Ahmad Mansúr zeptal na jeho vytrvalost tváří v tvář obrovským překážkám, odpověděl: „Celý život jsem hledal pravdu, jsem hledač pravdy v této džungli lží. Mám také děti. Děti jsou nejen naše budoucnost, ale jsou podkladem pro generace budoucí. V posledních 50 letech byla planeta zamořena (radiací) a toto dědictví předáme našim dětem a vnoučatům. Dlužíme pravdu lidem z Fallúdže.“
Když byl dotázán na problém s nedostatkem finančních prostředků, který mu zavírá mnohé dveře, odpověděl: „Spoléhám na dobrou vůli lidí, kteří posílají malé částky, a pevně věřím, že když jsou hlavní dveře zavřené, jiné se otevřou. Tam, kde je vůle, tam je i cesta.“
Smekám před profesorem Busbym.
Vyzývám každého, kdo čte tento článek, všechny lidi, kteří mají svědomí, aby naléhali na všechny Iráčany (pohněte se proboha!) a všechny Araby, aby kontaktovali profesora Busbyho a finančně mu přispěli, aby jeho vzorky mohly být testovány a pravda o Fallúdže vyšla na povrch. Tento článek chci zakončit citátem:
„Pravda má křídla, která nelze zastřihnout.“
Musím dokončit. Svítá. Nespala jsem. Chtěl jsem, aby tato věc byla dostupná pro všechny ... vezmu si tuto záležitost s sebou na lůžko – ale bude se mi špatně usínat – je to ta samá otázka, kterou si pokládám už od roku 2003:
Proč? Co spáchal irácký lid, irácké děti, že si zasloužili toto?
Závěr je strašný ...
Poznámka:
1) Autor odkazuje na text „Cancer, Infant Mortality and Birth Fri-Ratio in Fallujah, Iraq 2005-2009“ od Chrise Busbyho, Malaka Hamdána a Tightena Ariabiho.
Lajla Anwár je členkou Arab Woman Blues, organizace, jejíž domov je v každé arabské zemi.
Článek byl publikován 30.9.2010
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.