Havel tlačí Schwarzenberga

Bývalý český prezident a „morální autorita“ Havel se obává, že by se jeho chráněnci Schwarzenbergovi nemuselo podařit usednout do vlády. Pro ČTK prohlásil, že jeho nejmenování by bylo „ránou dobré pověsti ČR“. Velkou ranou by však bylo pouze pro Havla samotného.

Schwarzenberg bezesporu po křesle a politické moci touží již dlouho. Za tímto účelem střídá partaje jako ponožky. Zatímco je stále ještě členem ODA (pokud tiše nevystoupil), do senátu se dostal přes nyní již rozpadlou US-DEU a v současnosti prožívá námluvy se Zelenými.

Pan ministr zahraničí Schwarzenberg by byl ve své funkci skutečně pikantní figurou. Pan „lesník a hospodský“ je totiž velice snadno vydíratelný, přičemž strašákem jsou pro něj Benešovy dekrety. Při zmínce o nich se kníže kroutí jako had a nedávno se je dokonce osmělil nesměle kritizovat. Po roce 1989 získal totiž pan Schwarzenberg majetek zabavený Benešovými dekrety.

V Čechách existují v zásadě dvě skupiny velkých restituentů, a to ti, pro které Benešovy dekrety neplatí a majetek jim byl vrácen a potom ti, pro které platí bez výhrad. Mezi první skupinu lze potom typicky zařadit pana Václava Havla nebo Karla Schwarzenberga. Naopak ke svým miliardám se nedomohl např. kníže Kinský, a to zejm. proto, že nepřišel včas (na počátku devadesátých let miliardy jen lítaly a nikdo si ani nevšiml, komu se co přiděluje a „vydává“, nyní již to přece jen může vzbudit větší ohlas) a především neleštil ty správné kliky.

Václav Havel by se tedy místo tlacháním o dobré pověsti ČR měl zejména zabývat okolnostmi, za jakých se po roce 1989 nakládalo s majetkem zkonfiskovaným Benešovými dekrety. Mělo by se jmenovitě říci, pro koho byly dekrety potichu obejity, resp. anulovány a pro koho naopak platí. Nakonec by – v zájmu dobré pověsti země a rovnosti před zákonem – bylo vhodné říci, podle jakého klíče se tak rozděluje.

Nutno přiznat, že politická kariéra pana Schwarzenberga stoupá. Na konci listopadu byl, v nepřítomnosti, zvolen předsedou senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Kdyby se dostal ke křeslu ministra zahraničních věcí, kam jej na návrh Zelených tlačí ODS a KDU-ČSL, znamenalo by to velký comeback Václava Havla. Havlův hlas by byl pro Schwarzenberga jistě více než poradním.

Havlův Zelený projekt se začíná pomalu konečně vyplácet. Možná by se dal pan exprezident uprosit, aby vzal také nějakou tu státní funkci. Je sice autoritou sám osobě, což novináři nezapomínají omílat na každém kroku, ale funkce by jeho autoritu přece jen zformalizovala.