Čína: ekologická bomba tiká

Celý svět sleduje expandující čínskou ekonomiku, která požírá vše, co jí přijde do cesty. Mohlo by se zdát, že alespoň někde komunistické ideje fungují v praxi. Nefungují. Ekonomický rozmach Číny je draze a nevratně vykoupen zničením životního prostředí.

Do vodních toků průmyslové komplexy a továrny běžně vypouštějí veškerý odpad, čističek je velmi málo a jsou neúčinné, neboť mají několikanásobně nižší kapacitu, než je třeba. Příkladem devastace vodního toku může být řeka Huai v centrální Číně, která tvoří jeden z nejvýznamnějších vodních zdrojů. Barva řeky za poslední léta zčernala, ryby vymřely a voda není pitná ani po převaření. Přesto ji lidé pijí.

Zemědělská půda, zavlažovaná ze zamořených vodních zdrojů, je stále horší a vyčerpanější. K udržení produkce je tedy nutno používat stále větší množství hnojiv a pesticidů. Většina potravin produkovaných v Číně by v žádném případě neprošla atesty a potravinářskou kontrolou v Evropě.

Čtvrtinu území Číny pokrývá poušť. Ta se díky necitlivým a drastickým zásahům do ekosystému stále rozšiřuje. Přibližně 70-80% elektrické energie je v Číně vyráběno spalováním uhlí v zastaralých a neodsířených elektrárnách. Denně se do ovzduší dostanou miliony tun částic síry. Z nich pak vznikají kyselé deště, které pravidelně zasahují až 30% čínského území.

Kvalita ovzduší se v Číně stále zhoršuje. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) patří do deseti měst na světě nejvíce zamořených smogem sedm čínských. Lidé na ulicích běžně nosí roušky na ústa. Počasí v Pekingu a dalších čínských megaměstech je většinou stále stejné – zamračené. Černé mraky však nejsou přírodní, jsou to mraky smogu a prachu. Podle údajů Světové banky umírá v Číně ročně 400 000 lidí na přímé následky znečištění ovzduší. Možná k nim přibude i několik z tisíců sportovců, kteří se budou v roce 2008 účastnit olympijských her ve smogem zahaleném Pekingu. Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas byl však při své nedávné návštěvě Pekingu počátkem listopadu t.r. ujištěn, že v roce 2008 bude obloha v Pekingu jako v ráji.

Desítky milionů lidí v Číně opouští tradiční způsob života na venkově a odcházejí do měst. Masivní industrializace potřebuje býti sycena levnou pracovní silou. Čínské zboží a výrobky jsou tak levné i proto, že komunistická vláda nemá žádné omezení jak vykořisťovat dělníky. Neexistují žádné odbory, zákoníky práce nebo ochrana bezpečnosti práce. Stejně tak reálně neexistují ekologické normy a předpisy na ochranu životního prostředí.

S růstem ekonomiky vyráží každý rok na čínské silnice 4-5 milionů nových aut, většinou čínské výroby, bez účinného katalyzátoru a s vysokými emisemi.

Na jakékoli pokusy Západu a mezinárodních agentur na ochranu životního prostředí upozornit Čínu na její nezodpovědné chování odpovídá její vláda ve smyslu toho, že se „kapitalističtí investoři snaží zastavit čínský ekonomický rozmach a úspěch a používají tedy tyto zástupné argumenty“.

Komunistický režim v Číně, který devastuje životní prostředí v zemi stylem „po nás potopa“, (ne)přímo podporují všichni, kteří od čínských firem odebírají levné zboží. Všechny firmy, které si v Číně nechají vyrábět své výrobky, aby se jim zvýšily zisky.

Až budete i vy kupovat výrobek s etiketou „Made in China“, vzpomeňte si, za jakou cenu byl vyroben a kolik vody a vzduchu bylo na jeho výrobu kontaminováno.