Prezident Pavel – maják hodnot a morálky?

Největší neštěstí přichází na lidstvo skrze trojí:

nečestné vzdělance – mj. politiky a média,
fanatické vyznavače víry – nejen náboženské,
a hloupé lidí, kteří uvěří jejich řeči a manipulacím

Je prezident Petr Pavel opravdu tak zářivým světlem, jak ho prezentují jeho hradní okolí, hlavní média a nynější opozice? Opozice, která v parlamentních volbách prohrála a do jejíhož čela se nyní prezident proti nové vládě otevřeně postavil?

A je majákem naděje, že náš stát, národ a rodiny vyvede z bouřlivých vln současného chaosu nebo nás naopak směřuje na viditelná i vědomě skrývaná skaliska, mj. útesy války, na nichž můžeme ztroskotat?

Pokud je pravda, co se ve veřejném prostoru stále častěji tvrdí, že prezident Petr Pavel je výtvorem či produktem politického marketingu, přišel zřejmě čas se i nad touto možností zamyslet.

V 70. letech minulého století v Německu vznikla tzv. „hodnotová analýza“, zajímavá metoda, která spočívala v tom, že se každý výrobek či produkt rozebral na části a zkoumal, zda některé z nich už nejsou zastaralé, neefektivní a mohou mu dokonce škodit, a zda by nebylo prospěšnější je nahradit lepšími. Podobné metody se ostatně uplatňují i dnes.

Je-li tedy prezident opravdu výtvor marketingu, podívejme se na jeho dílčí hodnoty. Produkt je to jistě velmi pohledný, atraktivní, reprezentativní a byl mnohými občany ve volbách po masívní propagační kampani zakoupen v přesvědčení a dobré víře, že jeho předvolební výroky, slogany i pozdější slib budou pravdivé a budou plněny. Vystupoval přátelsky, slušně a nabízel záruku sloužit dobře k prospěchu nejen svých voličů, ale všech občanů a své vlasti.

Jenže postupem času se něco velmi a to velmi pokazilo. Mezi lidmi už delší dobu mizí nejen v politice slušnost, tolerance, respekt, vzájemná pomoc a prospěšná spolupráce, a naopak roste agresivita, animozita, pomlouvání, provokace, již neskrývaná nenávist a jejich eskalace. A zdá se, že na tomto vývoji má nemalý podíl i on sám. Příkladem toho jsou jeho protivládní tanečky na hraně ústavy či její ohýbání nebo ostentativní podpora protivládní demonstrace tzv. Milionu chvilek s transparenty a výkřiky plné agresivity, nenávisti a sprostoty vůči oponentům. To má být i jím deklarované hodnoty a slušnost?

Podrobnější hodnotová analýza pak naznačuje, že klíčovou kriticky opotřebenou a vadnou součástí instituce prezidenta Pavla se stali zvláště jeho poradci, z nichž někteří byli i tvůrci a jsou hybatelé této instituce a samotného prezidenta. Ti už od počátku umožňují, že prezident byl jako produkt již několikrát zásadně přeprogramován a zneužit. Od přísahy a služby komunistickému Československu, k přísaze NATO, příslibu Evropské unii s již prokazatelně nekompetentním vedením či nekritické podpoře zkorumpované Ukrajiny…

Němci mají krásné přísloví: Ein Wort, ein Man“, tj. „Slovo dělá muže“. Lze tak věřit muži, navíc vojákovi, který svá slova často překrucuje a mění a na kterého se nelze spolehnout, že je dodrží? A nevedou tak mj. i jeho válečnické a zbrojní výroky k tomu, že mění Česko ne v zemi historicky pospolitých, dobrosrdečných, pracovitých a mírumilovných lidí ale v rozhádanou, rozpolcenou zemi a velký válečný terč v srdci Evropy? Nezavání to podezřením a zradou, že více slouží cizím zájmům než skutečným zájmům svého národa a státu?

I proto je třeba se zřejmě vážně zamyslet, zda by nebylo zapotřebí jeho poradce jako škodlivou součást produktu co nejdříve vyměnit, protože jinak by se pak zřejmě musel při vhodné příležitosti vyměnit celý tento produkt. A to si určitě ani sám Petr Pavel jako osoba jistě nepřeje.

A pokud jde o současný konflikt mezi Babišovou vládou a opozicí v čele s Hradem, nejen médii záměrně zužovaný jen na Motoristy, s cílem vládní koalici rozbít, bude asi nejlepší si nechat poradit starým arabským příslovím: „Psi štěkají a karavana jde dál...“ A klidně, ale tvrdě a důsledně plnit vládní úkoly slíbené voličům.