Poselství Charlieho Chaplina celému lidstvu. „Vy, lidé, máte moc vytvářet štěstí.“

Je mi líto, ale nechci být imperátorem. To není moje věc. Nechci nikomu vládnout ani si nikoho podmaňovat. Rád bych pomohl všem – pokud možno – Židům, pohanům – černochům – bělochům. Všichni si chceme navzájem pomáhat.

Lidé jsou takoví. Chceme žít ze štěstí toho druhého – ne ze vzájemného utrpení.

Nechceme se navzájem nenávidět a pohrdat jeden druhým. V tomto světě je místo pro každého. A dobrá země je bohatá a dokáže se postarat o každého. Způsob života může být svobodný a krásný, ale my jsme ztratili cestu.

Chamtivost otrávila lidské duše, zabarikádovala svět nenávistí, husím brkem nás uvrhla do bídy a krveprolití. Vyvinuli jsme rychlost, ale uzavřeli jsme se do sebe.

Stroje, které dávají hojnost, nás nechávají v nouzi. Naše vědomosti nás učinily cynickými. Naše chytrost je tvrdá a nelaskavá. Příliš mnoho myslíme a málo cítíme. Více než stroje potřebujeme lidskost. Více než chytrost potřebujeme laskavost a jemnost. Bez těchto vlastností bude život násilný a vše bude ztraceno...

Letadlo a rádio nás sblížily. Sama podstata těchto vynálezů volá po dobrotě v lidech – volá po univerzálním bratrství – po jednotě nás všech. I nyní můj hlas doléhá k milionům lidí na celém světě – k milionům zoufalých mužů, žen a malých dětí – obětí systému, který nutí lidi mučit a věznit nevinné lidi.

Těm, kteří mě slyší, říkám – nezoufejte.

Bída, která nás nyní postihla, je jen projevem chamtivosti – zatrpklosti lidí, kteří se bojí cesty lidského pokroku.

Nenávist lidí pomine, diktátoři zemřou a moc, kterou lidem vzali, se lidem vrátí. A dokud budou lidé umírat, svoboda nikdy nezanikne...

Vojáci! nevydávejte se všanc surovcům – mužům, kteří vámi pohrdají – zotročují vás – kteří reglementují vaše životy – říkají vám, co máte dělat – co si máte myslet a co máte cítit! Kteří vás drilují – stravují – zacházejí s vámi jako s dobytkem, používají vás jako potravu pro děla.

Nepoddávejte se těmto nepřirozeným lidem – strojům se strojovou myslí a strojovým srdcem! Vy nejste stroje! Nejste dobytek! Jste lidé! Ve svých srdcích máte lásku k lidskosti! Nemáte v sobě nenávist! Nenávidí jen nemilovaní – nemilovaní a nepřirození! Vojáci! Nebojujte za otroctví! Bojujte za svobodu!

V 17. kapitole svatého Lukáše se píše: Lukáše: „Království Boží je v člověku“ – ne v jednom člověku ani ve skupině lidí, ale ve všech lidech! Ve vás! Vy, lidé, máte moc – moc vytvářet stroje. Moc vytvářet štěstí! Vy, lidé, máte moc učinit tento život svobodným a krásným, učinit tento život nádherným dobrodružstvím.

Tak – ve jménu demokracie – využijme tuto moc – spojme se všichni. Bojujme za nový svět – za slušný svět, který dá lidem šanci pracovat – který dá mládí budoucnost a stáří jistotu. Slibem těchto věcí se k moci dostali surovci. Ale oni lžou! Tento slib neplní. Nikdy to neudělají!

Diktátoři osvobozují sami sebe, ale zotročují lidi! Nyní bojujme za splnění tohoto slibu! Bojujme za osvobození světa – za odstranění národnostních bariér – za odstranění chamtivosti, nenávisti a nesnášenlivosti. Bojujme za svět rozumu, za svět, kde věda a pokrok povedou ke štěstí všech lidí. Vojáci, ve jménu demokracie se spojme!