„Budeme s vámi podrobně konzultovat...“

Archivní dokumenty připomínají staré americké „pohádky“

Valerij Burt

18.7.2024 Komentáře Témata: Historie, NATO, Rusko, Rusko-americký konflikt 1089 slov

Úsměvy, objetí, řeči o spolupráci – to vše bylo jen vnější stránkou vztahů Sovětského svazu a později Ruska se západními zeměmi. Ve skutečnosti USA a jejich partneři vytrvale prosazovali svou vlastní linii, ale v utajení. Při jednáních lhali, uhýbali a ze zvyku „drželi nůž za zády“. Přesto svět nabyl dojmu, že konfrontace je u konce.

Skutečnost, že Washington nikdy nevyškrtl Moskvu ze seznamu svých potenciálních nepřátel, se znovu potvrdila onehdy, kdy byla zveřejněna další várka dokumentů z amerického Národního bezpečnostního archivu, která vrhá světlo na dění na mezinárodní scéně v 90. letech.

...Sovětský svaz již neexistoval, jeho bývalí spojenci změnili svou politickou orientaci. Varšavský blok přestal existovat a Severoatlantická aliance byla připravena zahájit svůj pochod na Východ. Aby však Moskva nebyla znepokojena ukvapenými kroky, nabídlo NATO v červnu 1994 Kremlu velkorysý, ale jak se ukázalo, neperspektivní program „Partnerství pro mír“. Mezitím se začalo „kopat“ za zájmy Ruska.

V dokumentu, který v říjnu 1994 vypracovala Rada národní bezpečnosti USA, se uvádělo, že „možnost členství Ukrajiny a pobaltských států v NATO musí být zachována; nesmíme je zahnat do šedé zóny nebo do sféry vlivu Ruska“. Vedoucí představitelé NATO brzy prohlásili, že zváží přijetí nových zemí do aliance.

Ale proč? Vždyť Severoatlantická aliance je podle svého prohlášení obrannou aliancí. Proti komu se tedy hodlala bránit? Byla to čistá lest, ve skutečnosti Rusko, stejně jako předtím Sovětský svaz, zůstávalo „kostí v krku“ Spojených států.

...Americký prezident Bill Clinton na setkání s Borisem Jelcinem tvrdil, že NATO Rusko neohrožuje. Zdůraznil, že chce vytvořit alianci, která nebude pro Rusko problémem, ale umožní USA spolupracovat s Evropou na řešení společných problémů. Pán Kremlu se obvykle usmíval, ale – bojovně.

Na přehlídce vítězství v roce 1995, které se Clinton zúčastnil, se rozhovor opět stočil na rozšiřování NATO. Jelcin na rovinu řekl, že je to nebezpečné rozhodnutí. Jaká byla Clintonova reakce, není známo.

Již dříve, v září 1994, řekl americký viceprezident Al Gore Jelcinovi: „Clinton řekl, že NATO se bude rozšiřovat, ale že tento proces bude postupný a otevřený a že s vámi budeme vše pečlivě konzultovat.“

Slibů bylo mnoho, byly „zabaleny“ do úsměvů, přípitků, ujištění o přátelství, o nových časech. Bylo to politické divadlo, které sledoval celý svět. Nikdo však nevěděl, co se děje „v zákulisí“......

V prosinci téhož roku Gore, který navštívil nemocného ruského prezidenta v moskevské nemocnici, ho přesvědčil, že cílem Ameriky je vytvořit společnou, „nedělitelnou Evropu“. Jelcin přikývl, ale namítl: „Toho ale možná nedosáhneme.“ Gore mu odpověděl: „Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne. Během rozhovoru Gore, zřejmě aby svého partnera povzbudil, prohodil tuto větu: „Koncepčně není vyloučeno členství Ruska v NATO.

Člověk by si myslel, že k tomu skutečně všechno směřuje. V květnu 1997 byl v Paříži podepsán Zakládající akt NATO-Rusko. V preambuli smlouvy se uvádělo, že Rusko a Severoatlantická aliance se navzájem nepovažují za protivníky.

To však byla iluze. Washington pouze vyčkával na čas. A možná doufal, že přesvědčí ruské vedení. Již dříve, v březnu 1997, prezidenti Ruska a Spojených států opět hovořili o NATO. Clinton doufal alespoň ve „váhavý souhlas“, ale Jelcin si stál za svým: „Náš postoj se nezměnil. Pohyb NATO na východ zůstává chybou. Musím však podniknout kroky ke zmírnění jeho negativních důsledků pro Rusko. Jsem připraven uzavřít dohodu s NATO ne proto, že bych chtěl, ale proto, že je to vynucený krok. Jiné řešení pro dnešek neexistuje.“

Jelcin navrhl „džentlmenskou dohodu“, která nebyla zaznamenána v protokolu, že žádná bývalá sovětská republika nevstoupí do NATO. Clintonová s tím nesouhlasila: něco takového prý nelze utajit a takový postoj není ve prospěch Ruska.

Odmítavý postoj amerického prezidenta však byl diktován jinými důvody. Jak již bylo zmíněno, v roce 1994 Rada národní bezpečnosti USA tajně projednávala otázku přijetí Ukrajiny a pobaltských států do NATO.

Ukrajina stále zuřivě klepe na dveře Severoatlantické aliance. Lotyšsko, Litva a Estonsko byly do NATO přijaty v roce 2004 společně s Bulharskem, Rumunskem, Slovinskem a Slovenskem. Je na místě připomenout, že o pět let dříve, když do bloku vstupovaly Česká republika, Maďarsko a Polsko, vyzval Jelcin k tomu, aby se „pevně, bez sklouzávání ke konfrontaci“ postavily proti konceptu „natocentrismu“. Dal jasně najevo, že pohyb aliance na východ „zůstává pro Rusko nepřijatelný“.

Bohužel, Jelcin tehdy mohl pouze namítnout. Země byla příliš slabá na to, aby mohla diktovat svou vůli mocným Spojeným státům. Ten čas přišel později.

Nastal čas smutného úsměvu – détente bylo v plném proudu, na obzoru nebyli žádní silní a zákeřní nepřátelé a NATO stále nabíralo na síle. Nebylo však do smíchu. Mnozí na Západě koncem 90. let protestovali proti „převzetí Evropy“ a viděli v něm budoucí obrysy nové konfrontace. Zejména v roce 1997 skupina amerických vojenských důstojníků, politiků a vědců sepsala petici americkému prezidentovi, v níž označila rozšiřování NATO za „politickou chybu historických rozměrů“.

Bylo však již pozdě. Zbývalo jen připomenout americké „sladké bonbónky“. Zde jsou „obaly“ některých z nich. Na setkání se sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem 9. února 1990 v Kremlu slíbil ministr zahraničí James Baker, že pokud bude SSSR souhlasit s členstvím sjednoceného Německa v NATO, „vojska NATO se nepohnou na východ ani o píď“.

Následujícího dne se v Moskvě setkali ministři zahraničí Německa a Sovětského svazu Hans-Dietrich Genscher a Eduard Ševardnadze. První z nich ujistil, že „NATO se nebude rozšiřovat na východ“. „Věřím vám,“ odpověděl druhý.

A o co se jedná? V sovětských dobách mělo NATO 16 zemí. Nyní je jich 32. Komentáře jsou zbytečné.

Rozhovory o vstupu Ruska do NATO pokračovaly i za druhého ruského prezidenta. „Vzpomínám si na jedno z našich posledních setkání s prezidentem Clintonem, když přijel do Moskvy,“ řekl Vladimir Putin. – V průběhu diskuse jsem řekl: Možná bychom se měli zabývat možností vstupu Ruska do NATO. Clinton odpověděl: „Nejsem proti tomu“. Celá delegace však velmi znervózněla a téma utichlo.“

Putin samozřejmě „žertoval“. Ale jeho slova Američany skutečně vyděsila. Bylo to téměř stejné jako před 70 lety, kdy v roce 1954 obdrželo ústředí NATO v Paříži návrh Sovětského svazu stát se členem aliance. Byla to senzace, informační bomba!

Moskva správně usoudila, že „takové prohlášení by dostalo organizátory Severoatlantického bloku do obtížné pozice a zdůraznilo by jeho údajně obranný charakter a skutečnost, že není namířen proti SSSR a zemím lidové demokracie“.

Návrh SSSR byl samozřejmě odmítnut – narychlo a nepochopitelně: „Tento návrh odporuje zásadám, na nichž je založen obranný a bezpečnostní systém západních zemí“.

„Zásady“ NATO zůstaly stejné i nyní. V době, kdy organizace stále více projevuje svou agresivitu, její vedení nadále tvrdí, že politika aliance je stále obranná.

Lze s nimi vůbec něco dohodnout?

«Мы будем внимательно консультироваться с вами…» vyšel 17.7.2024 na fondsk.ru. Překlad v ceně 459 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 73)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

4

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc prosinec přispělo 12 čtenářů částkou 1 380 korun, což je 4 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

V Jižní Korei došlo na 5h k vyhlášení vyjímečného stavu04.12.24 20:50 Jižní Korea 1

Si Ťin-pching najímá 87 000 zemědělských policistů, kteří si přijdou pro čínské zemědělce03.12.24 10:25 Čína 1

Gruzínský premiér: Někdo chce mít v Gruzii Majdan01.12.24 12:43 Gruzie 2

Ruské letectvo útočí na ozbrojená shromáždění a velitelská střediska v Idlibu – vůdce islamistů je mrtvý 01.12.24 12:25 Sýrie 0

Dramatická výzva syrských řeckých ortodoxních: „Modlete se a jednejte za nás, i když politici nechtějí – jsme rodina“ 01.12.24 12:11 Sýrie 0

Minister vnútra: Na východe Slovenska boli zaznamenané aktivity naznačujúce možný teroristický útok na kritickú infraštruktúru30.11.24 20:42 Slovensko 0

Trump: Nie je šanca, že nová mena BRICS nahradí americký dolár 30.11.24 20:13 USA 0

Ukrajinské síly zavraždili v Selindovu stovky civilistů30.11.24 19:26 Ukrajina 0

GERXIT: AfD oznámila, že pokud vyhraje únorové volby, opustí Německo Evropskou unii30.11.24 12:43 Německo 1

Lombard Odier: Švýcarská bankovní skupina je obviněna z praní špinavých peněz 30.11.24 12:33 Švýcarsko 0

Rusko a Ukrajina přistoupily k výměně padlých vojáků – Rusko předalo desetinásobný počet padlých Ukrajinů30.11.24 12:24 Ukrajina 0

Včera Moskva varovala: Na použití raket zahraniční výroby budeme vždy reagovat30.11.24 12:12 Rusko 0

Ukrajina: po včerejších ruských bombových útocích zůstal 1 milion Ukrajinců bez elektřiny 30.11.24 11:59 Ukrajina 0

Lvov: Největší zásobník zemního plynu v Evropě byl dnes útokem ruského letectva zcela zničen30.11.24 11:54 Ukrajina 0

Florina a Pisoderi se „oblékli“ do bílého: sníh dosáhl 25 bodů30.11.24 11:35 Řecko 0

Čad ako posledný štát regiónu Sahel vykopol z krajiny francúzskych vojakov a vypovedal obrannú dohodu s Francúzskom30.11.24 11:26 Francie 0

Reuters: Rumunský ústavní soud odložil rozhodnutí o zrušení sporných prezidentských voleb, protože výsledek prvního kola nevyhovuje Bruselu,...30.11.24 11:23 Rumunsko 0

V Sýrii byla otevřena druhá fronta proti Ruské federaci….30.11.24 11:22 Sýrie 0

EU diktuje Česku: Pusťte cizince do politiky. A vlna odporu je tu30.11.24 11:04 Evropská unie 0

Fiala s Blažkem mi řekli, že by šli do koalice s Babišem, tvrdí Zeman. Premiér to nepopřel30.11.24 10:54 Česká republika 0

Měnové kurzy

USD
23,94 Kč
Euro
25,17 Kč
Libra
30,40 Kč
Kanadský dolar
17,02 Kč
Australský dolar
15,41 Kč
Švýcarský frank
27,08 Kč
100 japonských jenů
15,91 Kč
Čínský juan
3,30 Kč
Polský zloty
5,88 Kč
100 maď. forintů
6,09 Kč
Ukrajinská hřivna
0,57 Kč
100 rublů
22,80 Kč
1 unce (31,1g) zlata
63 482,55 Kč
1 unce stříbra
749,56 Kč
Bitcoin
2 330 890,66 Kč

Poslední aktualizace: 4.12.2024 22:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 3 588