Zvědavec

Ambrose Kane

Při pohledu na americký zdravotnický systém a jeho účinnost při pomoci lidem s chronickými nemocemi není mnoho důvodů k optimismu ani naději, že v dohledné době dojde k zásadním reformám. RFK Jr., který byl nedávno jmenován 26. ministrem zdravotnictví a sociálních služeb, bude pravděpodobně ve svých snahách o zdravější Ameriku narážet na překážky.

Na začátku svého druhého funkčního období (2024) prezident Donald Trump předpověděl, že bude zapamatován jako „mírotvůrce a sjednotitel“, když v den inaugurace prohlásil, že „naše síla zastaví všechny války a přinese nový duch jednoty do světa, který byl rozhněvaný, násilný a naprosto nepředvídatelný“ a že Američané poznají „úspěch díky válkám, které ukončíme, a válkám, do kterých se nikdy nezapleteme“.

Trump, prezident míru, může skončit jako jeden z nejstrašnějších válečných prezidentů v historii USA a spoluviník genocidy.

Zatímco Trump váhá a zdá se být zmatený ohledně toho, co přesně by měl udělat dál, „posílá“ Vance a Witkoffa „vyjednávat s Íránem“. Poté na Truth Social zveřejňuje výhrůžku, že „všichni by měli okamžitě evakuovat Teherán!“ (V čistém izraelském stylu). Je zřejmé, že jeho rozhodnutím je prozatím ponechat si všechny možnosti otevřené.

Jsme uprostřed válečné mlhy. Jasný pohled do budoucnosti, dokonce i krátkodobé vnímání situace, je rychle zahalen a zastíněn. Lidé, kteří situaci pozorně sledují – a kteří bývají stoupenci jedné nebo druhé strany – tráví většinu času tím, že s instinktivní radostí reagují na nejnovější údery svého týmu, proložené stížnostmi na podlou zlo druhé strany. Ačkoli jsem součástí proíránského tábora proti genocidě a stejně jako každý rozumný a dobře informovaný člověk se těším, když Tel Aviv dostává na frak, mám pocit, že většina pozorovatelů nevidí pro stromy les.

2.6.-15.6. 2025 proběhlo zasedání skupiny Bildeberg.

O den později byla rozpoutána válka s Iránem.

Pláčící stín v pohřebním tanci,
hlasitý nářek skleslé chiméry.
T. S. Eliot, Burnt Norton

Izraelský shock’n awe (šok a úžas) nad Íránem – přímo z typické americké příručky – v podstatě selhal, navzdory počáteční kombinaci rychlosti, pečlivého vojenského plánování a momentu překvapení, včetně hacknutí íránské elektronické komunikace v rámci vojenské sítě, popravy vertikální nomenklatury IRGC, útoku dronů podle příručky „pavučina“ a bombardování – nakonec neúčinného – klíčových uzlů íránské jaderné infrastruktury.

Svět se nehroutí, ale zbavuje se iluzí, osvobozuje se. Nejde o náhlý převrat, ale o pomalý rozpad kolektivní lži o přirozeném, racionálním a civilizovaném řádu, který prosazuje Západ a prezentuje jako nepřekonatelný. Jeho moc není založena na legitimitě, ale na strachu. Tento nátěr nyní praská ze všech stran, ne proto, že by ho zaplavil chaos, ale proto, že se všem na očích objevují jiné cesty, dlouho popírané nebo marginalizované. Není to konec světa, je to konec fikce, které už nikdo rozumný a lucidní nevěří, kromě těch, kteří mají zájem na jejím udržení.

Prožíváme situaci, kterou dějiny nepoznaly. Pád civilizace sice není nic nového, ale ten se konal vždy zánikem jen určité vrstvy obyvatel. Dnes ovšem zaniká obyvatelstvo téměř všechno.

Vše začalo v časných ranních hodinách 13. června 2025 akcí, kterou Izrael nazval „Operace Vzestup lva“. Izraelské letectvo provedlo desítky leteckých útoků proti Íránu, jejichž cílem byl íránský jaderný program. Podle BBC se podle vlastních slov Íránu jedná o největší útok na íránské území od íránsko-irácké války v letech 1980–1988.

Všimli jste si, kolik válek probíhá, aniž by byly vyhlášeny?

Izrael zahájil vojenský útok na Írán a Írán reagoval odvetou, ale k vyhlášení války nedošlo. Izrael zaútočí znovu a Írán opět odpoví odvetou. Ale žádná z těchto zemí není ve válce.

Mehdi Messaoudi

Blízký východ je na pokraji všeobecného vzplanutí v důsledku nové sionistické agrese namířené proti Íránu, jedné z regionálních mocností, která odmítá americko-sionistický diktát. K útoku došlo uprostřed jednání mezi Teheránem a Washingtonem a uprostřed genocidy Palestinců sionistickou armádou. Abychom se dozvěděli více o tomto nebezpečném vývoji, Algérie 54 položila několik otázek novináři a autorovi knih „Printemps des Sayanim“ (Jaro Sayanimů) a „La 26e tribu“ (26. kmen) Jacobovi Cohenovi, který je známý svými trefnými analýzami témat týkajících se tohoto regionu.

Moderní svět již není řízen, je ovládán. Ovládán jednotlivci opojenými vlastním odrazem, naplněnými bláznivou velikostí, která překračuje hranice pouhé ambice a mění se v patologii. Tato nemoc moci, která postihuje některé muže a někdy i celé davy, se nazývá syndrom hybris. Nejde pouze o psychologickou nemoc, ale o mutaci, formu kolektivního šílenství, které se šíří jako požár moderním světem. Toto zlo, které má klinický charakter, zkresluje realitu a mění řízení národa v divadelní scénu, kde se autorita stává modlářstvím a moc se mísí s božskou všemohoucností. Tito psychopatický vůdci, jejichž počet neustále roste, se nyní považují za nositele božského poslání, za nositele neomylné a nesmrtelné moci. Jsou přesvědčeni, že jsou nedotknutelní, a tato jistota se stává jejich morálním měřítkem. Domnívají se, že stojí nad lidskými zákony a morálními hranicemi, a to do té míry, že vnucují ostatním národům stejně fanatický jako neúprosný pohled na svět.

Měli by opravdu dělat víc. Ale v celkovém kontextu je sankce uvalená na fanatické izraelské ministry Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha ze strany Nového Zélandu, Kanady, Norska, Spojeného království a Austrálie připomínkou izraelské vládě, že etnické čistky, masové vraždění a ničení národa budou mít nějaké důsledky. Při bližším pohledu však tento hlasitě ohlašovaný krok nijak nenaznačuje změnu nebo odstrašení, rozhodně ne v Gaze, kde kataklyzma pokračuje bez omezení.