Spojené státy představují svou novou bezpečnostní strategii s názvem „Velká Severní Amerika“

Jak vysvětlil, tato vize se v rámci ministerstva války nazývá „Velká Severní Amerika“. „Všechny suverénní národy a území ležící severně od rovníku [...] tvoří náš bezpečnostní perimetr v tomto velkém sousedství“, prohlásil a zároveň zdůraznil, že tyto země nejsou součástí globálního Jihu.

Hegseth poukázal na to, že toto vymezení vychází z geografických faktorů, a zdůraznil, že zahrnutá území mají přístup k Severnímu Atlantiku nebo Severnímu Pacifiku a nacházejí se severně od přírodních bariér, jako je Amazonie a Andské pohoří. Rovněž uvedl, že tento přístup si klade za cíl „obnovit naše severo-jižní vztahy“ prostřednictvím větší spolupráce v oblasti obrany mezi USA a jejich partnery na severní polokouli.

V této souvislosti úředník uvedl, že Washington posílí svou přítomnost na severu, zatímco na jih od rovníku bude prosazovat větší rozdělení odpovědnosti v oblasti bezpečnosti. Jak upřesnil, to umožní zemím jižní polokoule převzít významnější roli v obraně jižního Atlantiku a jižního Pacifiku, stejně jako v ochraně kritické infrastruktury.

Ministr obrany Pete Hegseth představil novou bezpečnostní doktrínu USA, která definuje „Velkou Severní Ameriku“ jako území sahající „od Grónska po Mexický záliv a Panamský průplav“.

Každý suverénní stát a území severně od rovníku, od Grónska po Ekvádor a od Aljašky po Guyanu, je považován za „bezprostřední bezpečnostní perimetr“ v „tomto velkém sousedství, ve kterém všichni žijeme“.

Hegseth zdůraznil, že USA zvýší svou vojenskou přítomnost v této obrovské oblasti, od Aljašky po Guyanu, a zároveň budou požadovat, aby státy jižně od rovníku platily za obranu jižních oceánů a zdrojů.

Místo toho, aby předstírala respektování suverenity, Trumpova administrativa oživuje Monroeovu doktrínu ve velkém měřítku.

Tento agresivní postoj se spojuje s:

• novou strategickou mapou, která doslova překresluje polokouli jako území kontrolované USA
• rozšířenými vojenskými základnami a operacemi v Latinské Americe a Karibiku
• důraznými požadavky na „sdílení zátěže“, které nutí slabší země platit za nadvládu USA
• otevřeným odmítáním jakékoli nezávislé bezpečnostní dohody v jižní polokouli

Vzor je jasný: méně řečí o partnerství, více prosazování kontroly. Suverenita se stává podmíněnou, když se střetává se strategickými prioritami USA.