Konec globalizace

Mezi růstem ekonomiky a růstem spotřeby energie je zcela logická závislost, daná fyzikálními zákony. Tempo růstu světových dodávek energie se v průběhu let snižovalo, protože nejsnazší a nejlevnější těžba fosilních paliv má tendenci se vytěžit jako první. Investice na poskytování zelené energie se nevyplácí. / Jejich fungování v EU je založeno na přerozdělování pomocí daní a dotací. Jakmile se tyto technologie zbaví dotační podpory, stanou se v naprosté většině nekonkurenceschopné. Green Deal je ve skutečností obrovský majetkový transfer. Představme si ho třeba tak, že řada chudých babiček v účtech za elektřinu zaplatí dotaci podnikateli na elektroauto, které by si jinak nekoupil. Tato politika je zabalena do historek tzv.boje s klimatem, ale o tom třeba někdy příště./

V určitém okamžiku se ocitne světová ekonomika v situaci, kdy množství fosilních paliv, které můžeme vytěžit, bude klesat. I když máme nějaké doplňky k systému fosilních paliv (včetně vodních, jaderných, větrných a solárních), všechny jsou vyráběny pomocí systému fosilních paliv a opravovány pomocí systému fosilních paliv. Tyto doplňky by přestaly vyrábět krátce poté, co systém fosilních paliv přestane být dostatečně dostupný. Kromě jiných problémů jsou potřeba fosilní paliva k výrobě náhradních dílů.

Bez dostatku energetických zdrojů na osobu bude svět muset celkově vyrábět méně zboží a služeb. Světová průmyslová výroba bude prvním typem výstupu, který klesne. Bez adekvátních levných dodávek energie země omezují výrobu vlastního zboží. Místo toho se snaží nakupovat ze zemí s levnějšími zdroji dodávek energie. Například průmyslová produkce v USA na hlavu klesá od roku 1973. Rok 1973 byl rokem, kdy ceny ropy poprvé vzrostly. Do roku 2050 bude průmyslová produkce na hlavu jen malým zlomkem množství, které bylo na vrcholu. Jakmile industrializace klesne, začne klesat i produkce potravin. Ukazuje se, že produkce potravin na hlavu začíná klesat už nyní. /A proto zdražuje. Místo abychom chovali hospodářská zvířata v Čechách a ušetřili ropu za dopravu, budeme podle přání EU jíst brouky/

Zásoby ropy na hlavu jsou nízké. Nějakým způsobem je třeba omezit mezinárodní obchod (který využívá ropu). S nedostatečnými celkovými dostupnými zásobami ropy se stává velmi žádoucí provádět výrobu v blízkosti domova, spíše než globálně. To je hlavní důvod konkurence ve výrobě mezi USA a Čínou. Pokud budou moci USA vyrábět lokálně, vytvoří pracovní místa a ušetří část omezených světových dodávek ropy.

Ekonomika si vyžádá zjednodušení, konec globalizačních schémat typu EU, WHO, MMF a nahrazení nějakým jiným způsobem kooperace. Zcela jistě přijde velká bankovní a finanční krize. Po ní začnou ve větší míře lidé sdílet domy a byty, bude se muset zlevnit lékařská péče, mezinárodní cestování bude jen pro bohaté, omezí se autodoprava.

Nyní k politice Trumpa a jeho okolí. Jeho komentáře o tom, že je třeba získat Grónsko a Kanadu. Je podobná strategii, kterou má Rusko. /Existuje hodnocení bohatství států, do kterého se započítávají i surovinové a energetické zdroje v poměru na 1 obyvatele. 3 nejbohatší země světa na 1 obyvatele jsou Katar, Rusko a Kanada./

Země, která dokáže zajistit kompletní dodavatelské řetězce založené na vlastních zdrojích, zcela v rámci svých vlastních hranic, může být od těchto problémů poněkud izolována, pokud jsou její zdroje přiměřené jejímu obyvatelstvu. USA jsou tomuto ideálu blíže než Evropa, ale je to ještě hodně daleko. Střední a jižní část USA, kde je silná podpora Donalda Trumpa, má k tomuto ideálu nejblíže. Trump obhajuje přidání cel na dovážené zboží. Taková cla by fungovala směrem k nezávislosti na Číně, Indii a dalších průmyslově vyspělých zemích. Zdá se, že Trump také obhajuje vyhýbat se válkám, kdykoli je to možné. Pokud si oblast vede dobře z hlediska dodávek energie (včetně dodávek potravin), je to dobrá strategie. Donald Trump navrhuje cla a další politiky, které by mohly být užitečné pro části USA, Kanady a Mexika, které si myslí, že by mohly mít dostatek zdrojů, aby si v blízké budoucnosti víceméně vystačily samy. To zahrnuje velkou část střední a jižní části USA. Střední Kanada do tohoto vzoru také zapadá. S touto oblastí je potrubím spojeno i Mexiko.

Pokud se podíváme na mapu USA, tradiční voličské státy Demokratů jsou státy na pobřeží, s velkými městskými aglomeracemi. Tyto oblasti mají hodně obyvatel, ale omezené zdroje, stejně jako západní Evropa. Musí získat přístup ke zdrojům. To znamená zbrojení. Tyto oblasti ale skutečně nemohou vyrábět mnoho zbrojního vybavení bez obrovského objemu mezinárodního obchodu. V důsledku toho bude mít tato skupina velké potíže uspět ve válce. Halasně vyhlašované programy zbrojení v EU jsou předem určeny k neúspěchu. Tlak kolektivního Západu na Rusko je válkou o zdroje. Jednak ty současné ruské a především ty budoucí, které odhaluje rozmrzávající Arktida. Jedině tam lze najít energetické a další suroviny, které speciálně Evropa už dávno a dávno vyčerpala. /Proto Finsko a Švédsko vstoupily do NATO. Proto chce Trump Grónsko, aby u porcování kořisti USA nechyběly./

Tolik paní Tverbergová. „Jak se vám líbí?“, můžeme se ptát jako kdysi Shakespeare. Už před nástupem Trumpa k moci měla celkem jasno, na rozdíl od veleduchů, ovládajících naší i evropskou politiku, na rozdíl od armády hloupých a zkorumpovaných expertů a novinářů. Jeden z mála našich skutečných novinářů, hodných toho jména, je legendární blogger Petr Vlk, který na svém malém soukromém webu Vlkovobloguje pravidelně uveřejňuje práce paní Tverbergové, jakož i jiných světových analytiků a novinářů.

Pokus globalistů omezit spotřebu fosilních paliv během uměle vyvolané krize COVID-19 ukázal určité možnosti, třeba home office , distanční výuku, sdílené dopravní prostředky atd., které zůstaly součástí ekonomických snah o snížení spotřeby ropy, ale zásadní bude návrat k lokalizaci výroby. Už nebude možné ekonomicky zdůvodnit systém, který např. vykrmené zvíře z Polska převeze na jatka do Španělska, pak do Německa k zabalení masa a poté je maso distribuováno např. k nám. Tento systém, umožněný globalistickou strukturou EU, dotacemi a daněmi, se zhroutí. Konec globalizace, vynucený ekonomickou realitou, je před námi. Díky Trumpovi ho můžeme pozorovat v přímém přenosu.

Co se týká českých politiků, zachovali se jako úplní idioti a vlastizrádci. Zemi zbytečně odřezali od jediného dostupného zdroje levných energií a surovin na východě. Jelikož tím omezili růst spotřeby energií, omezili i hospodářský růst na dlouhou dobu. Každá země s malým hospodářským růstem trpí zejména zdražováním aktiv. Jedním z důležitých aktiv je bydlení. Bohatí bohatnou a chudí ještě více chudnou.

Co by měli dělat skuteční a moudří čeští politici, napsal zesnulý profesor. Milan Zelený:

To, co prožíváme, není cyklická krize, která se čas od času opakuje, ale transformační změna, jako byla průmyslová revoluce.

Vyčerpali jsme čtyři oblasti – zemědělství, průmysl, služby, stát – a dál se už ekonomika transformovat nemůže.

Evoluční změny jsou rychlejší a dospěly do současné situace, kdy se přirozená evoluce proměnila v kulturní.

Budeme se metamorfovat do lokální ekonomiky, což znamená autonomizaci regionů, lokalit, tedy lokální technologie, výroba a samospráva.

Globalizaci jsme vyčerpali a regiony mají výhodu, že jsou malé, zvládnutelné, lidé se znají a mohou postupovat správně.

Řešení spočívá v osvobození se od světových měn, protože jsou v područí spekulací a výkyvů, což pro lokální ekonomiky není žádoucí.

Politický systém se nevzdává dobrovolně, ale když pochopí, že není východisko, jde to velmi rychle.

Musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat, a co s nimi dělat.

Lokální ekonomiky se budou vyvíjet na jiných principech než globální.

Impulsem pro nový svět budou podnikatelské univerzity vzdělávající podnikatele k zakládání firem, s nimiž budou vstupovat do regionu.

Založením nových, regionálních malých Zlínů lze v Česku vytvořit desítky center pro rozvoj regionálních a lokálních ekonomik, a tím napodobit „zázrak“ Jana a Tomáše Bati – nezávislost, soběstačnost a spolupráce místních iniciativ co nejblíže zákazníkovi.

Na závěr bych rád připomněl, aby celý článek nevyzněl jako katastrofické strašení do budoucna, že lidské štěstí nezávisí jen na materiálních hodnotách. Slovo bohatý kdysi ve slovanské řeči znamenalo někoho Bohem obdařeného, nikoli lichváře s nejtučnějším kontem. To, že jsme se nechali zcela zblbnout, se dá napravit. V malé zemi Bhútánu používají koeficient lidského štěstí, zavedený panovníkem, jako protiklad k západním ukazatelům typu HDP apod.

Civilizace dospěla do bodu, kdy relativně malý pokles spotřeby ropy na jednoho obyvatele /0,42 galonu z 0,46 galonu z doby před Covidem/ vyvolal rozsáhlé politické a společenské změny. Honba za ziskem je také honbou za válkami a utrpením. Navzdory mediální masáži brzy inteligentním lidem dojde, proč další bohatá země na přírodní zdroje Ukrajina byla nemilosrdně zplundrována zničující válkou. stejně jako předtím Irák, Lybie, Sýrie a spousty dalších zemí před tím. Civilizace založená více na duchovních hodnotách by mohla žít v klidu a míru po tisíce let. Společně sdílený vědecký pokrok by mohl řešit i ubývající množství surovin a energií. Množivý atomový reaktor BN 800 v Rusku je schopný fungovat na surovinách, kterých je dostatek na tisíce let dopředu /viďte, paní Drábová//, Musk plánuje těžbu na Marsu…Boj, který je před námi, tedy není s přírodou, ale s lidskou blbostí, chamtivostí a zákeřností.

O Gail Tverbergové

Jsem pojistný matematik a zajímám se o konečné světové problémy- vyčerpání ropy, vyčerpání zemního plynu, nedostatek vody a změna klimatu. Ropné limity vypadají velmi odlišně od toho, co většina očekává, vysoké ceny vedou k recesi a nízké ceny vedou k finančním problémům pro producenty ropy a pro země vyvážející ropu. Ve skutečnosti máme co do činění s fyzikálním problémem, který ovlivňuje mnoho částí ekonomiky najednou, včetně mezd a finančního systému. Snažím se podívat na celkový problém.

prof.Milan Zelený

byl česko-americký ekonom, profesor systémů řízení na Fordham University, New York City . Prováděl výzkum v oblasti rozhodování , produktivity, znalostního managementu a podnikové ekonomiky.  Zelený byl také hostujícím profesorem na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v České republice a byl akademickým proděkanem a profesorem na univerzitě Xidian v Xi'anu v Číně. V roce 2006 byl významným hostujícím profesorem na Katolické univerzitě Fu Jen v Taipei, v roce 2007 na Indian Institute of Technology v Kanpur a v letech 2009–2010 na IBMEC v Rio de Janeiru. Řadu let přednášel na Fakultě architektury Univerzity v Neapoli. 

ing. Lukáš Fišer

autor je spisovatel, novinář, scénárista, textař, hudebník

knihy – Rozumbrádkové, Rozumbrádkové a zlatý pohár, ptákovina pirátského papouška, Gump-Filmový příběh, Cirkus Maximum, Encyklopedie rapu,

filmy -Gump, Cirkus Maximum

publicistické pořady-Podnikatelský magazín Pokr, Mezi námi zvířaty

texty-Eva Olmerová, Věra Špinarová, Petr Spálený, Ota Balage…

hudebník-Pražský pouťový orchestr, Gentlemani, Café Blues