Donald Trump a konflikt na Ukrajině

Prezident Donald Trump oznámil, že ukrajinský konflikt urovná během několika dní, ale pak připustil, že to pravděpodobně bude trvat několik týdnů. Svým zvláštním vyslancem pro Ukrajinu jmenoval generála Keitha Kellogga. Kellogg vystřídal ve funkci poradce pro národní bezpečnost generála Michaela Flynna a poté během Trumpova prvního funkčního období působil jako náčelník štábu Národní bezpečnostní rady.

Během volební kampaně Kellogg požádal jednoho ze svých bývalých asistentů, Fredericka H. Fleitze, aby vypracoval plán pro Ukrajinu. Ten byl zveřejněn 11. dubna 2024 organizací America First Policy Institute [1].

Tento text je především chválou kandidáta Trumpa a kritikou prezidenta Bidena (který se tehdy ucházel o znovuzvolení), ale obsahuje i řadu myšlenek.

- Za prvé, oba muži považují ruská tvrzení, že cílem speciální vojenské operace je denacifikace Ukrajiny, za „směšná“. Stejně tak považují obavy Ruska ze vstupu Ukrajiny do NATO za „paranoiu“. Neúspěch Bidenovy administrativy interpretují tak, že ji obviňují z toho, že zbytečně hrála proti Rusku, když podpořila žádost Kyjeva o vstup do NATO, místo aby jednala přímo s Moskvou. V neposlední řadě považují za vážnou chybu politiku prezidenta Bidena, který nepodpořil přímo ukrajinskou armádu, ale mobilizoval své spojence, aby tak učinili místo ní, neboť tím Spojené státy ztratily kontrolu nad situací.

- Pokud jde o mírová jednání, autoři nevylučují, že Bidenova administrativa vyvíjela nátlak na britského premiéra Borise Johnsona, aby přesvědčil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby je zmařil. Poznamenávají, že v dubnu 2023 se Bidenova administrativa rozvedla s washingtonským establishmentem poté, co tak učinila s evropskými představiteli: Richard Haass, předseda Rady pro mezinárodní vztahy, a Charles Kupchan, profesor Georgetownské univerzity, publikovali v časopise Foreign Affairs článek, v němž uvedli, že Západ nemůže dosáhnout vítězství, a proto musí vyjednat mír; tento názor převzal i sám Henry Kissinger. Hassův-Kupchanův plán předpokládal, že se Ukrajina nevzdá ztracených území, ale zaváže se je získat zpět diplomatickou cestou, nikoliv silou, za což Spojené státy zmírní své sankce vůči Rusku.

Na argumentaci America First Policy Institute je zarážející, že zcela ignoruje ruský pohled na věc a promítá washingtonský způsob myšlení do Moskvy. Nepřikládá nacifikaci Ukrajiny žádný význam ne proto, že by ji ignoroval, ale proto, že by Spojené státy nevedly válku kvůli ideologickému problému [2]. Stejně tak ignoruje obavy Ruska z cizích zbraní na jeho hranicích a interpretuje je jako fobii z NATO, zatímco ve skutečnosti jde o obranu nejdelších hranic světa. V důsledku toho zcela nechápe, proč si Moskva myslela, že předložením návrhu smlouvy o bezpečnostních zárukách Washingtonu 17. prosince 2021 zabrání válce [3]. Musíme tedy konstatovat, že v dubnu 2023 Trumpův tým nic nepochopil z ruského angažmá na Ukrajině, a proto nebyl schopen tuto válku ukončit.

Nepochopení poradců Donalda Trumpa v ukrajinské otázce bylo mnohokrát potvrzeno. Například 25. července 2023 vyjádřil Frédérick H. Fleitz v časopise The Federalist [4] překvapení nad tím, že summit NATO ve Vilniusu nestanovil datum vstupu Ukrajiny a ze strachu před Ruskem jej odložil. Postoj Moskvy interpretoval v přesvědčení, že si představuje, že Ukrajina vystupuje z její zóny vlivu, a protože se obává, že se demokratizace v této zemi rozšíří do Ruska.

Kreml, který je v pozici síly, ze své strany oznámil, že nebude souhlasit s rozhovory, dokud se Ukrajina veřejně nevzdá území, která ztratila, a veřejně neprohlásí, že nevstoupí do NATO (což znamená stažení článku z ústavy z roku 2019 [5]), ale zaváže se k neutralitě. Ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že Rusko může podepsat mírovou smlouvu pouze v případě, že Ukrajina bude mít legitimního vůdce, který tak učiní. Zvolenému prezidentu Zelenskému však v květnu 2024 skončilo funkční období. Vzhledem k tomu, že od začátku války vyhlásil stav obležení, nemohly se konat žádné volby. Nepokusil se zrušit stav obležení, aby mohl zorganizovat své nástupnictví. Podle ukrajinské ústavy není zajištění přechodného období na něm, ale na předsedovi Nejvyšší rady (Národního shromáždění) Ruslanu Stefantčukovi. Vědom si své nelegitimity, doprovází nezvoleného prezidenta Zelenského na jeho zahraničních cestách často právě Stefantčuk.

Jedenáct ukrajinských opozičních politických stran bylo zakázáno s odůvodněním, že obhajují kapitulaci před nepřítelem. V praxi vyzvaly ke zničení pomníků Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B), tedy nacistických kolaborantů. Současný režim naopak postavil jiné a podporuje původní mýtus, podle něhož lze velký hladomor (holodomor) přičíst vražedné zvůli Rusů, což je samozřejmě hloupost, protože tento hladomor pustošil i jiné oblasti SSSR [6]. Tento mýtus postupně podpořila téměř všechna národní shromáždění západních demokracií.

Jakmile byl do Bílého domu dosazen prezident Donald Trump, Spojené státy si tuto nesrovnalost uvědomily: Ukrajina zakázala opoziční politické strany a hlavní křesťanskou církev a spálila miliony knih ruských autorů nebo vydaných ruskými tiskárnami. Generál Keith Kellogg říká: „Ve většině demokracií se volby konají i v době války. Myslím, že je to důležité. Myslím, že je to dobré pro demokracii. Krása silné demokracie spočívá v tom, že má více než jednoho potenciálního kandidáta.“

CIA se zřejmě rozhodla upřednostnit volbu Oleksije Arestovyče, bývalého poradce Volodymyra Zelenského pro komunikaci. Ten byl sice méně obratný než Zelenskyj, ale mnohem inteligentnější a mimo jiné i specialista na masovou manipulaci.

Nicméně 2. února, dva dny před zahájením přímých kontaktů mezi Bílým domem a Kremlem, vydala SVR (ruská zahraniční rozvědka) podivné komuniké [7]. Zaznamenalo, že Spojené státy uvažují o tom, že se zbaví Volodymyra Zelenského, a odhalilo, že NATO, které se snaží zachovat zbytky Ukrajiny, aby si udrželo předmostí proti Rusku, se chystá zablokovat jeho případné znovuzvolení. Za tímto účelem plánuje Severoatlantická aliance vydat tři zprávy:

• Ukrajinské předsednictví zpronevěřilo 1,5 miliardy eur určených na nákup munice;
• 130 000 ukrajinských vojáků, kteří padli v boji, stále dostává svůj plat;
• nezvolený prezident Zelenskyj prodal – nikoliv prodal – nemovitosti zahraničním společnostem a kompenzace byly diskrétně vyplaceny na zahraniční účty.

Tiskovou zprávu SVR je třeba brát s rezervou, protože již loni v červnu [8] oznámila, že Washington se chce Zelenského zbavit. V té době však byla v Bílém domě ještě Bidenova administrativa.

Tato západní „příprava“ a zahájení oficiálních jednání mezi Bílým domem a Kremlem 5. února vedly 7. února k podivnému návrhu prezidenta Trumpa: Spojené státy poskytnou finanční pomoc výměnou za povolení k těžbě ukrajinských vzácných zemin.

Aniž by čekal, poskytl nezvolený ukrajinský prezident agentuře Reuters rozhovor [9] a úryvky z něj před zveřejněním zveřejnil na svém kanálu Telegram. Řekl: „Ukrajina je velmi bohatá země. To neznamená, že ji někomu rozdáme, dokonce ani strategickým partnerům. Mluvíme o partnerství... Pojďme ji společně rozvíjet, pojďme vydělávat peníze, a především jde o bezpečnost západního světa (...) Je to pro nás velmi zajímavé, vím, že je to velmi zajímavé pro Trumpovu administrativu (...) Jsme připraveni a ochotni mít smlouvy na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) na Ukrajinu. A samozřejmě budeme uzlem pro celou Evropu (...) Američané pomohli nejvíc, takže by měli vyhrát nejvíc. Měli by mít tuto prioritu a budou z toho mít prospěch. Rád bych o tom jednal i s prezidentem Trumpem.

Vzácné zeminy jsou důležité při výrobě vysoce výkonných magnetů, elektromotorů a spotřební elektroniky. Ukrajina má také největší evropské zásoby titanu, který je nezbytný pro letecký průmysl, a uranu, který se používá pro jadernou energii a zbraně.

Problémem je, že Rusko již obsadilo velké ložisko lithia v Doněcké oblasti (východ) poté, co zabralo další ložisko v Kroutě Balce v Záporožské oblasti (jih); jde o dva regiony, které požádaly o připojení k Ruské federaci a dosáhly ho v referendu.

Situace je naléhavá: Ukrajina již brzy nebude mít co nabídnout.

Generál Keith Kellogg již couvá a poskytl rozhovor deníku New York Post [10]. Podle něj je vše ještě k jednání, důležité je zastavit masakr. Jinými slovy, americké impérium si je vědomo, že se hroutí, a hází myšlenkami, aby svůj kolaps zakrylo.

Odkazy

[ 1 ] America First, Rusko a Ukrajina , Keith Kellogg & Frederick H. Fleitz, America First Policy Institute, 11. dubna 2024.

[ 2 ] „Kdo jsou ukrajinští integrální nacionalisté?», od Thierryho Meyssana, Voltaire Network , 15. listopadu 2022.

[ 3 ] „Rusko chce donutit USA, aby respektovaly Chartu Organizace spojených národů“, Thierry Meyssan, Voltaire Network , 4. ledna 2022.

[ 4 ] „Jak slibné členství Ukrajiny v NATO může vést ke třetí světové válce“, Frederick H. Fleitz, The Federalist , 25. července 2023.

[ 5 ] Podle čl. 85 odst. 5 Ústavy: „Verchovna rada určuje vnitřní a zahraniční politiku a uskutečňuje strategické směřování státu s ohledem na plné přistoupení Ukrajiny k Evropské unii a Severoatlantické alianci.“

[ 6 ] „Holodomor, nový avatar „evropského“ antikomunismu“ (úryvek z The Choice of Defeat ), Annie Lacroix-Riz (2010). Hladomor a transformace zemědělství v SSSR , Mark Tauger, Delga (2017).

[ 7 ] “Natovtsy jdou do campaniye pro distribuci. Zelenskyj, Tiskové středisko Ruské federace, 3. února 2025.

[ 8 ] „Přihlaste se k Zelenskému“, tiskový mluvčí Ruské federace, 20. června 2024.

[ 9 ] „Citáty z rozhovoru prezidenta Volodymyra Zelenského pro Reuters,“ Reuters, 7. února 2025.

[ 10 ] „Trump připraven zdvojnásobit ruské sankce, říká americký vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg,“ Caitlin Doornbos, New York Post, 7. února 2025.