Na počátku roku 2025 se Ukrajina pokouší prodloužit krutou a ničivou válku v zastoupení

Mnoho Ukrajinců očekává, že nový rok 2025 přinese začátek mírových jednání a ukončení války Kyjeva a NATO proti Rusku. Naděje vzbudila předvolební populistická prohlášení nového amerického prezidenta. Donald Trump před několika měsíci učinil prohlášení, v nichž po svém nástupu do funkce slíbil „ukončit válku během jednoho dne“. Zůstává však zcela ve fázi spekulací, zda a jak bude jednat. Mezitím, tady a teď, odcházející administrativa prezidenta Josepha Bidena zaplavuje Ukrajinu penězi a zbraněmi, aby nevolený režim v Kyjevě v čele s Volodymyrem Zelenským mohl pokračovat ve válce, kterou zjevně prohrává.

Tragické je, že v prohrané a nemorální věci nadále přichází o život mnoho ukrajinských vojáků, v mnoha dnech možná až stovky.

Jak prodloužit nesmyslnou válku

Po zahájení ruské speciální vojenské operace (SMO) na Ukrajině v únoru 2022 se jediným důvodem existence Ukrajiny stala její válka s Ruskem, říká Andrej Pinčuk v rozhovoru pro zpravodajský portál Ukraine.ru ze 4. ledna. Jedná se o plukovníka v záloze a velitele ruského praporu BARS-13, bývalého ukrajinského vojenského důstojníka a dnes prvního ministra státní bezpečnosti Doněcké lidové republiky (součást Ruské federace).

Pinčuk říká, že na Ukrajině již neexistuje „ekonomika“, ale pouze válka. „Jednání jsou možná, o tom není pochyb, ale myslím, že v současné době jsou nemožná. Po zahájení speciální vojenské operace v únoru 2022 se jediným důvodem existence státu Ukrajina stalo vedení války proti Rusku. Jakmile se kola na tomto ukrajinském „kole“ přestanou otáčet, všechno se rozpadne. Vojáci opustí frontové linie a odjedou do Kyjeva demolovat vládu a západní sponzoři přestanou dávat peníze, které tvoří polovinu příjmů rozpočtu Zelenského vlády.“

S cílem přesvědčit Západ, že je příliš brzy na odpis kyjevského režimu, zahájily ukrajinské ozbrojené síly 5. prosince nový pokus o protiofenzívu v ruské Kurské oblasti. Ten se změnil v masivní ničení vojenské techniky nově dodané Spojenými státy. Ukrajinský opoziční blogger Anatolij Šarij píše, že tento pokus o ofenzívu na Kursk by se klidně mohl zapsat do Guinnessovy knihy rekordů jako největší zničení západní vojenské techniky během jedné akce.

Ruský vojenský zpravodaj Alexandr Sladkov na Telegramu uvádí, že se očekává nová ofenziva ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti. „Naše rozvědka věděla, kdy, odkud a s jakými silami bude nepřítel pochodovat na Kursk. Připravovali jsme se na to? Samozřejmě, že jsme se připravovali… Proč jsme je nechali den předtím vyklidit přístupové cesty? Protože jsme chtěli, aby tam šli a uvízli. Pak bychom pokračovali v ničení nepřátelské techniky a zabíjeli velké množství vojáků,“ řekl Sladkov.

Stejně jako při minulých pokusech Ukrajina oznámila své záměry v Kursku s dostatečným předstihem na mediálních platformách doma i v zahraničí. V souladu s tím na ně ruská armáda čekala na přesně určeném místě a výsledkem bylo, že celé kolony západních tanků a obrněných vozidel byly ruským letectvem zničeny jako na střelnici.

Téměř tři roky války všem zúčastněným ukázaly, že ukrajinské úřady dokážou pečlivě skrývat své vojenské ztráty a neúspěchy, ale nejsou schopny utajit dopředu plánovanou vojenskou operaci. Jen se nedokážou přestat falešně chlubit v domnění, že tím potěší své západní sponzory. V úřadu ukrajinského prezidenta není nikdo, koho by jakákoli vojenská prohlášení skutečně zajímala; zajímá je pouze datum inaugurace Donalda Trumpa a to, zda to přinese pokračování války.

Podle ukrajinského telegramového kanálu „Rubikon“ Zelenského úřad využije dva hlavní prostředky, aby pokračoval ve válečném lobbování amerických politických kruhů a co nejvíce vystupňoval ozbrojenou konfrontaci. Pokud jde o lobbing (placený americkými daňovými poplatníky z prostředků americké vládní pomoci), změna americké administrativy může ohrozit celou lobbistickou síť, kterou Zelenskij budoval od roku 2021, kdy Kyjev dále eskaloval válku v Donbasu, klíčovou součást svých širších hrozeb vůči Ruské federaci jako celku.

„Existuje zřetelný pocit, že se zcela novými politickými okolnostmi ve Washingtonu Ukrajina vstupuje do neznáma právě v době, kdy je situace na frontě nejsložitější,“ píše Rubikon.

„Nyní jsou všechna pravidla jiná a bude těžké se je znovu učit,“ píše 5. ledna britský list The Guardian s odvoláním na jednoho z představitelů Zelenského režimu.

Hlavní obavy ukrajinských politických a vojenských expertů na počátku roku 2025 se týkají budoucího průběhu válečných akcí. Všechny scénáře, které pro zemi zaznívají, se pohybují od špatných až po katastrofické. A stejně jako v letech 2022, 2023 a 2024 se právě britská média předhánějí v ujišťování Ukrajinců, že Rusko se brzy zhroutí samo; Ukrajinci budou muset s Ruskem bojovat už jen krátce, zní pohádka.

Analytici společnosti Rubicon předpovídají pro rok 2025 tři možné vojenské scénáře. Umírněný scénář předpokládá, že Rusko obsadí jižní a střední Donbas včetně města Pokrovsk, ale nikoliv severní země Donbasu. Ruská vojska se přiblíží k městu Záporoží a obsadí východní části Charkovské a Dněpropetrovské oblasti, přičemž vyřadí ukrajinskou armádu z Kurské oblasti.

Širší scénář předpokládá, že Ruská federace obsadí celou oblast Donbasu (tj. vše na východ od řeky Dněpr) a zabere celou Charkovskou a Dněpropetrovskou oblast (historicky hojně osídlenou etnickými Rusy) a vstoupí do Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, čímž značně protáhne další frontové linie ukrajinské armády tak, že přesun vojenských záloh bude v případě potřeby stále obtížnější, ne-li nemožný.

Pak je tu ještě třetí, takzvaný „syrský scénář“, který podle ukrajinských analytiků zůstává nepravděpodobný, ale nelze ho vyloučit. Předpokládá rychlý kolaps ukrajinské armády, podobný tomu, k němuž došlo v Sýrii v prosinci 2024.

Anatolij Kozel, bývalý velitel 53. brigády AFU, na začátku roku uvedl, že situace na frontě je kritická. V nejhorším případě podle něj Ukrajina v příštích týdnech ztratí 100 kilometrů čtverečních denně, zatímco v závěrečných měsících roku 2024 činily průměrné denní ztráty 20 kilometrů čtverečních. Podle něj bude mít ruská armáda dostatek prostředků na to, aby dobyla Charkov, Dněpr, Záporoží a Cherson, tedy druhé, čtvrté, šesté a třinácté největší město na Ukrajině. „Na začátku tohoto konfliktu v roce 2022 jsme měli pět milionů motivovaných vojáků, ale ti byli v letech 2022-2023 z velké části vyčerpáni. Dnes je z nich demoralizovaná horda, která se vzdává, utíká nebo dezertuje,“ říká ukrajinský důstojník.

Generál Serhij Kryvonos, bývalý zástupce velitele sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny, napsal, že ukrajinští vojáci se rozprchávají a vzdávají, protože na současné Ukrajině nemají za co bojovat. „Podívejte se na ukrajinské vojáky v ruském zajetí, kdo jsou a jak se tam dostali. Ve skutečnosti jsme ukrajinský venkov vymetli od mužů ve věku 35-55 let; pracovali pro své pány [míněno námezdní zemědělští dělníci] a nebyli vlastníky půdy. Kde je jejich motivace k boji? Aby chránili co? Půdu, kterou jim jejich páni vzali hákem nebo lstí? Abyste mohli něco bránit, musíte mít něco, co stojí za to bránit,“ říká ukrajinský generál, o čemž 5. ledna informoval server Politnavigator.

Je pozoruhodné, že zatímco ukrajinská média a vojenští experti denně hovoří o masových dezercích, vojenské únavě z bojů a neochotě bojovat za cizí zájmy, západní (britská a americká) média neustále hovoří o nespokojenosti v ukrajinské armádě s „neúspěchy branné povinnosti“. To se rovná požadavku, aby branná povinnost (legalizované únosy) pokračovala, a dokonce se zintenzivnila.

Andrij Bileckij, zakladatel neonacistického polovojenského pluku Azov, začátkem ledna prohlásil, že ukrajinská armáda se bojí vstupovat do vlastních měst v uniformách kvůli krajně negativnímu postoji lidí, konkrétně vůči vojenským náborářům. „Myslím si, že je lepší chodit do měst bez uniformy, kvůli všemu tomu strachu a hysterii spojené s vojenskými odvodními komisemi. Lidé jsou často vůči lidem v uniformě ostražití,“ říká neonacistická skupina a zdůrazňuje, že ani mezi vojáky nenajdete příznivce tvrdých branných opatření.

Naděje na západní zázračné zbraně

Vládní orgány a radikální nacionalisté na Ukrajině se stále snaží Ukrajince ujistit, že Západ se chystá Kyjevu předat nějakou zázračnou zbraň, která situaci zvrátí. Něco podobného vyprávěla nacistická propaganda na jaře 1945, kdy už sovětská vojska šturmovala předměstí Berlína. Ukrajinci vzpomínají na příběh Konstantina Paustovského, populárního oděského spisovatele z počátku 20. století. Ten byl v Kyjevě svědkem různých fází občanské války a zahraničních vojenských intervencí v Kyjevě a okolí po bolševické revoluci v roce 1917.

Paustovskij popisuje, že v předvečer šturmu Kyjeva jednotkami nové, teprve se formující Rudé armády [1] ukrajinští nacionalisté pod vedením Simona Petljury [2], který se orientoval na to, aby se stal sponzorem Francie, přesvědčili obyvatelstvo města, že Francie brzy dodá svým jednotkám zázračnou zbraň – fialový paprsek, který dokáže zničit všechny ohrožující rudé jednotky! Civilisté byli vyzváni, aby v noci nevycházeli z domů a nedívali se z oken, aby je „fialový paprsek“ neoslepil. Ukázalo se, že prozápadní nacionalisté využívají nočních hodin k útěku z města bez boje a nejlépe beze svědků. Vzali si s sebou všechny cennosti, které mohli unést.

Ukrajinský zákonodárce a Zelenského bývalý stranický kolega Oleksandr Dubynskyj začátkem ledna tvrdil, že tento koncept bájného fialového paprsku stále funguje. „Máme nový koncept 'fialového paprsku'... říká se mu zbraně ovládané robotickými systémy. Vážně. V zemi, kde nedokážou přeměnit minu na něco, co by se dalo vystřelit z hlavně minometu, sázejí na technologický průlom v podobě útoků vedených roboty.“

„Zítra se objeví další šílený nápad a i tenhle ustoupí do pozadí a bude zapomenut. Pak další a další a další... až se nakonec velitelský štáb zredukuje na Lvovskou oblast [západní Ukrajina, poblíž hranic s Polskem].“

Ať už jsou naděje Ukrajinců jakékoliv, v novém roce budou hnáni na smrt za zájmy Zelenského a NATO. Jak řekl vojenský komisař, který má na starosti odchyt Ukrajinců určených k odeslání na frontu, jedné ženě ve slovní konfrontaci zachycené na kameru počátkem ledna: „Neobviňujte mě. Vašeho syna by neodvedli, kdybyste si nezvolili prezidenta šaška,“ narážel na Zelenského zvolení v roce 2019 (jeho volební mandát vypršel v dubnu 2024). Video s touto výměnou názorů se na Ukrajině stalo virálním, ačkoli policista ani místo nebyly identifikovány.

Odpovědnost za rozvíjející se ukrajinskou tragédii nesou také pseudolevičáci, sociální demokraté a liberálové ze západních zemí. Ti slepě poslouchali a následovali vysvětlení západních médií o válce na Ukrajině. Dnes se jedná o válku vedenou za účelem zachování imperialistického světového řádu bez ohledu na lidské a ekonomické náklady.

Vysvětlivky:

[1] V únoru 1919 bylo město Kyjev bez boje obsazeno nově zformovanou Ukrajinskou rudou armádou pod vedením Mykoly Šorse (Wikipedie). Mykola Schors byl později téhož roku zabit v boji. Jeho pomník v Kyjevě byl v roce 2023 zničen krajně pravicovým vládnoucím režimem na Ukrajině v rámci jeho „dekomunizačních“ a protiruských snah o vymýcení ruskojazyčné kultury a revoluční historie a tradic sovětské Ukrajiny.

[2] Simon Petljura byl vojenským velitelem, který držel moc v části Ukrajiny během několika bouřlivých let po bolševické revoluci v roce 1917 a pádu německé vlády a armády o rok později. Petliura stál v letech 1918/19 v čele diktátorské Ukrajinské lidové republiky, která měla krátké trvání. Před zhroucením německé vlády okupovala německá armáda velkou část území, které se brzy stalo sovětskou Ukrajinou. Petljura se rozhodl spojit s Polskem a západními mocnostmi, zejména s Francií, proti probíhajícím revolucím na Ukrajině a v Rusku. Během své krátké vlády prováděl pogromy na ukrajinské židovské obyvatelstvo. V roce 1920 uprchl do exilu a v roce 1926 byl v Paříži zavražděn židovským anarchistou Sholemem Schwarzbardem, který při pogromech přišel o své příbuzné.